
Archeologicky odkryté základy tvrze v poloze Hrádek či také Burgstadtl v jihozápadním obvodu historického jádra města Rýmařova na velmi nízkém ostrohu. Lokalita je ohraničena Pivovarskou ulicí a další bezejmennou uličkou, které obě respektují oválný tvar tvrziště.
Místo zaniklé tvrze se vyznačuje doposud patrným nenápadným pahorkem, který je parkově upraven. V upravené centrální ploše jsou vyznačeny základy věžovité budovy. Místo je volně přístupné a opatřené informační tabulí, která návštěvníky seznámí s historií a podobou tohoto významného archeologického místa.
Přibližně v téže době byla v severní části tvrze zasypána starší stavba a na takto vzniklém místě vyrostla tavírna zlata (pec o rozměrech 2 x 1,8 m), kde se po vyčerpání ložisek zlata vyráběno železo. Kolem tvrze se nacházel 11 m široký příkop, hluboký asi 4m. Ve 3. čtvrtině 14. století byla starší tvrz celkově přestavěna do podoby typické feudální tvrze. Ohrada byla tvořena kombinací palisády ze svislých otesaných trámců spojovaných vodorovnými prvky a tzv. polského plotu (propletené proutí omazané hlínou). Brána do areálu byla umístěna ve východním nároží a měla snad podobu dřevěné věžovité budovy. Centrální stavbu tvořil věžovitý objekt (9,5 x 8,3 m) se stěnami sendvičové konstrukce. Zde sídlil zeměpanský fojt. Přízemí bylo částečně zapuštěno do terénu, patro bylo roubené, omazané mazanicí. Podrobné výsledky svého dlouholetého výzkumu tvrze v Rýmařově přinesl ve svých studiích V. Goš, který vedl na místě archeologický výzkum.
V roce 1405 bylo na Pročka posláno zemské vojsko. Město i tvrz byly patrně dobyty, neboť roku 1406 markrabě Jošt odpouští městu daně jako kompenzaci za vzniklé škody při dobývání. Patrně za těchto bojů tvrz zaniká. V 16. – 18. století stával na místě tvrziště dům (na mapě z r. 1747 je pěkně lokalita polohově vyobrazena a označena jako Burgstadtl). V 19. století zde existovaly jen zahrady. Dnes je lokalita upravena jako park a zakonzervovaná archeologická lokalita. Půdorys centrální věžovité stavby je vyznačen v ploše kameny.