Původní hrad nechal postavit ve 14. st. Hynek z Vlašimi. V 15.-16. se měnil na renesanční šlechtické sídlo. Od 18. st. do r.1945 ho vlastnili Auerspergové, kteří ho nechali klasicistně upravit. Dnes je zde expozice muzea.
Hlavní obrázek místa
Zámek Vlašim
Podblanické centrum Vlašim

Vlašim hrad

Ve městě Vlašimi (Benešov) na nevýrazné ostrožně nad říčkou Blanicí se nacházel gotický hrad, který byl přebudován ve výstavný zámek. Hrad vznikl patrně v roce 1303, první konkrétní zmínku máme z roku 1318. V roce 1363 se na vlašimském hradě usídlil rod pánů erbu dvou supích hlav ve stříbrném poli, kteří se začali psát z Vlašimě (a později z Jenštejna). Z tohoto rodu pocházeli známí arcibiskupové Jan Očko z Vlašimi (bratr nových majitelů, druhý pražský arcibiskup a rádce Karla IV.) a Jan z Jenštejna (jejich synovec a nástupce Jana Očka na pražském arcibiskupském stolci). Za obou arcibiskupů se hrad dočkal značných změn, především v obytných a representačních prostorách. Další z majitelů, Mikuláš mladší Trčka z Lípy v reakci na rasantní nástup dělostřelectva po husitských válkách provedl stavbu nového vnějšího dělostřeleckého opevnění, které bylo později doplněno zřejmě ještě jedním vnějším zemním okruhem. Ten se však do našich dnů nedochoval. V 16. století byl hrad přestavěn na zámek, který byl pak dále přestavován až do dnešní podoby. Na Vlašimi se vystřídalo dvanáct rodů, jejichž erby lze vidět ve Vlašimské bráně a v erbovní síni zámku. Podle místních pramenů to byli páni z Vlašimi, z Vlašimi a Jenštejna, dále pak rytíři z Chotěmic, kteří drželi Vlašim za husitských válek. V té době na hradě přenocoval nemocný král Zikmund při své poslední cestě na Moravu. Po nich sídlili na hradě Trčkové z Lípy, Stranovští ze Sovojovic, Klenovští ze Ptení a Vostrovcové nebo Ostrovcové z Kralovic. Pán Jan Ostorvec byl za stavovského povstání jedním z direktorů. Po porážce na Bílé hoře byl zatčen a odsouzen, trest smrti mu však byl změněn na doživotní žalář. Vlašim, v té době již přestavovaná na zámek, mu byla zkonfiskována a od roku 1622 se panství ujal rod pánů z Talmberka. Bedřich, významný pobělohorský katolík a soudce…  číst dále
Random, 22.1. 2003
pověsti

O pokladu českých stavů

Nejznámější pověst, která se váže k tomuto místu, je příběh o stavovském pokladu, který byl (nebo stále je?) ukryt na vlašimskému zámku za stavovského povstání. Vzhledem k tomu, že se nejedná o příběh spojený s hradem jako takovým, odkazuji zájemce na následující publikace: citovaný „Čas hradů v Čechách 2“ a dále Knihovna místních dějepisů, okres Vlašimský od Antonína Norberta Vlasáka, Dějiny města Vlašimi a jeho statku od p. Slavíka a zapomenout nelze ani na profesora A. Sedláčka (svazek XV.)

Random, 22.1. 2003

Středočeský kraj,  Benešov  (BN), Vlašim

Místa v okolí

 Podblanická galerie
 kostel sv. Jiljí
 Čínský pavilon
 židovský hřbitov
 Domašín
 Vítův mlýn
 Bolina
 Olešná
 kostnice
 Machlov
 Psáře
 studánka sv. Anny
 Chotýšany
 Chotýšany
 Velký Blaník
 Nespery
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Trhový Štěpánov
 Pravonín
 pivovar
 Jemniště
 kostel sv. Anny
 synagoga
 Třebešice
 Jemniště
 Býkovická skála
 kostel sv. Václava
 Libouň
 kostel sv. Martina
 socha sv. Prokopa
 kostel sv. Michala
 židovský hřbitov
 Popovice
 kostel sv. Jakuba
 Načeradec
 Načeradec - zámek
 Špulka
 Kácov
 socha sv. Vendelína
 Zvěstov
 židovský hřbitov
 Pelíškův most
 kaple sv. Prokopa
 Černýš
 Český Šternberk
 kostel sv. Kateřiny
 Soutice
 Otryby
 kostel sv. Havla
 kaple
 Ratměřice
 Otryby
 kostel sv. Havla
 Kácov
 pivovar
 Střížkov
 hřebčín Pecínov
 Kamberk
 Jankov
 Odlochovice
 Čechtice
 socha Panny Marie
 kostel sv. Jakuba
 socha sv. Václava
 kostel sv. Havla
 Zátiší
 Ostředek
 kostel Všech svatých
 Kozmice
 železniční most
 most u Borovska
 Zruč nad Sázavou
 Líšno
 Pirkštejn
 Losiny
 kostel sv. Matouše
 Vlčkovice
 Zruč nad Sázavou
 Rataje nad Sázavou
 rozhledna Babka
 kaple sv. Antonína
 Křivsoudov
 radnice
 Krásná Hora
 Křivsoudov
 kostel sv. Martina
 Petrovice II
 Růžkovy Lhotice
 pivovar
 kostel sv. Mikuláše
 Kovářka
 Neustupov
 Čestín
 Mrač
 Mrač
 Mrač
Kontaktní informace
Muzeum Podblanicka
Zámek 1
pí. Hanusová
258 01 Vlašim
Tel: 317 842 927
http://www.vlasimskypark.cz/
muzeum-vlasim@iol.cz
Základní informace místa
ID místa: 1338
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 22.1.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama