Na malém vršku uprostřed obce nedaleko silnice I. třídy se nacházejí pozůstatky středověké tvrze. Pahorek zarostlý bukovým lesem je dobře viditelný z obou směrů silnice, avšak ani místní obyvatelé neznají historický význam tohoto místa....
Hlavní obrázek místa
celkový pohled na nejzachovalejší zdivo centrální stavby hrádku
© Jan P. Štěpánek 05/2011
Tvrz ani její zbytky (v turistické mapě je uvedeno, že tam jsou "zbytky zdí středověké tvrze") jsem nenašel. Nejlépe je jít do kopce,. kde podle mapy KČT je tvrz po polní cestě, která vede až na kopec. Nahoře je těžko určit, který ze tří vrcholků mohl být staveništem tvrze. Les na kopci je zarostlý křovinami a kopřivami, takže žádný pěkný výlet to není.
Petr Šantrůček, 9.8. 2004
turistické

Tvrz Adelsburg leží ve středu obce Bělá pod Pradědem, část Adolfovice, v blízkosti silnice č. 44 mezi Jeseníkem a Červenohorským sedlem ve směru na Šumperk, za areálem stolařské firmy Jesan. Nejbližší vlaková stanice je 5 km vzdálena v městě Jeseník. Pokud jedete autem, doporučuji auto zanechat na malém parkovišti u autobusové zastávky Bělá pod Pradědem, Adolfovice - Kino. Pohledem na severozápad uvidíme 100 m na vyvýšenině tvrziště ADELSBURG. Dále se vydáme od autobusové zastávky u kina směrem na západ po asfaltové silnici vedoucí na Mlýnky. Po 100 m přejdeme přes mostek nad potůčkem a po pár metrech sejdeme ze silnice doprava na lávku pro pěší. Vystoupáme na menší kopeček a pohledem doprava vidíme stejný výjev jako na fotografii v galerii (středověká cesta a nad ní základy a práh brány tvrze). Celé tvrziště je obrostlé hradbou z kopřiv, náletových dřevin a keřů. V prvním příkopě na severozápadě je spousta nebezpečných…  číst dále

Martin Smital, 30.11. 2008

popis

Vlastní tvrz Adelsburg je na severozápadní a jihozápadní straně oddělena od okolního terénu dvojitým doposud hlubokým příkopem, ostatní strany se v původním stavu nedochovaly, jelikož rozšiřující se stolařská firma část svahu strhla. Severovýchodní a jihovýchodní strana tvrze byla tvořena prudkým srázem nad Javoříčským potokem a lze předpokládat, že tento potok byl součástí obranného systému (mohl se rozlévat a tvořit bažinu nebo širší souvislou hladinu). Ve středu tvrze stála dřevěná obytná věž, jejíž spodní část byla kamenná o rozměrech 16 m x 9,7 m a síle zdi až 2,9 m. Při archeologickém průzkumu v 30. letech 20. století archeolog J. Uwira prokázal dva sklepy, do kterých vedly schody. Ve stejném směru těchto schodů byl i vstup do věže. Věž byla ohrazena kamennou hradbou obdélníkového tvaru, která se věže nikde nedotýkala. Celý areál tvrze byl z větší části ohrazen, od brány na jihozápadě až po severozápadní část tvrziště (tedy celá…  číst dále

Martin Smital, 30.11. 2008

historie

První zmínka o obci Adolfovice je z r. 1284, kdy byla obec středem sporu mezi knížectvím Nisským a Vratislavským biskupem. Podle archeologických nálezů byla tvrz založena nejpozději v 1. polovině 14. století a stavba adolfovické tvrze je spojována s příchodem Haugwitzů do této oblasti v letech 1295–6, nebo až s další haugwitzovskou generací ve 2. desetiletí 14. století. Prvním jistým majitelem tvrze byl loupeživý rytíř Albert Haugwitz, který roku 1370–72 převedl majetek obce Adolfovice na svého syna Herborta a na Ottu Haugwitze. Zánik tvrze je předpokládán někdy ve 2. čtvrtině 15. století. V pozdějších letech již o Adelsbergu nejsou žádné zprávy a roku 1688 je tvrz vedena jako pustá, dle archeologického průzkumu vyhořelá.

Martin Smital, 30.11. 2008

otvíračka

Minulé léto jsme Adolfovice hladali. Měli jsme 2 mapy, na obou byla značka zříceniny na stejném kopci, pouze každá na jiné jeho straně. Bohužel, nenašli jsme nic, ani náznaky, terénní vlny, prostě nic. Možná bude mít někdo další více štěstí.

Petr Šantrůček, 8.11. 2005

pověsti

Název tvrze vznikl podle německého slova ADEL – šlechetný a BURG – hrad. Dle pověsti na tvrzi žil věrný a chrabrý pán, který u svých poddaných byl velmi oblíben. Jednou napadla tvrz horda loupeživých vojáků, jejich velitelem byl ukrutný pán – loupeživý rytíř, který se chtěl stát novým majitelem tvrze. I přes velkou přesilu nebyla tvrz dobyta. Avšak pán z Adelsburgu byl smrtelně zraněn a do rána zemřel. Věrní poddaní s duchem zemřelého pána vytrvali a loupeživé vojáky porazili. Loupeživého rytíře zabili. Tak si zachovali nejdůležitější věc na světě – svobodu.

Martin Smital, 30.11. 2008

Půdorys místa

zaměření tvrziště
© P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda: Středověké opevnění v Adlofovicích na Jesenicku (in Archaeologia historica 30, Musejní a vlastivědná společnost v Brně, Brno 2005)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Jeseník  (JE), Adolfovice

Místa v okolí

 kostel sv. Jiří
 sanatorium Altvater
 radnice
 Jeseník
 dům Katovna
 Priessnitzova hrobka
 fojtství
 Lázně Jeseník
 Balneopark
 Obří výhledna
 Zlatý Chlum
 kostel sv. Václava
 Čertovy kameny
 jeskyně Na Pomezí
 Medvědí kámen
 Kalich hořkosti
 Vozka
 chata Rejvíz
 Červenohorské sedlo
 kaple sv. Rocha
 Koberštejn
 Lurdská jeskyně
 jeskyně Na Špičáku
 Široký Brod
 kostel Tří králů
 Široký Brod
 Supíkovická vápenka
 Quinburk
 Kaltenštejn
 chata Švýcárna
 Pustý zámek
 Rabenštejn
 Hradec
 kostel sv. Filipa
 Vápenná
 vysoká pec Drakov
 Drakov
 kaple sv. Hedviky
 boží muka
 Černá Voda
 kaple sv. Anny
 Praděd
 Zlatorudné mlýny
 Žulová
 chata Barborka
 Fürstenwalde
 Velké Kunětice
 vápenky
 Edelštejn
 Branná
 vodopády Bílé Opavy
 fojtství
 kostel sv. Michala
 chata Ovčárna
 Heřmanovice
 Petrovy kameny
 Mnichov
 Hubertov
 vodopád
 Tomíkovice
 kaple sv. Huberta
 evangelická zvonice
 kostel sv. Wolfganga
 Maxmiliánův pramen
 hudební pavilon
 radnice
 hrobka rodiny Kleinů
 kostel sv. Kříže
 Loučná nad Desnou
 kašna
 Vrbno pod Pradědem
Základní informace místa
ID místa: 1551
Typ místa: tvrz
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 30.12.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama