Adolfovice

Pokud jedete autem, doporučuji auto zanechat na malém parkovišti u autobusové zastávky Bělá pod Pradědem, Adolfovice - Kino. Pohledem na severozápad uvidíme 100 m na vyvýšenině tvrziště ADELSBURG. Dále se vydáme od autobusové zastávky u kina směrem na západ po asfaltové silnici vedoucí na Mlýnky. Po 100 m přejdeme přes mostek nad potůčkem a po pár metrech sejdeme ze silnice doprava na lávku pro pěší. Vystoupáme na menší kopeček a pohledem doprava vidíme stejný výjev jako na fotografii v galerii (středověká cesta a nad ní základy a práh brány tvrze). Celé tvrziště je obrostlé hradbou z kopřiv, náletových dřevin a keřů. V prvním příkopě na severozápadě je spousta nebezpečných odpadků, které by mohly proříznout obuv a způsobit úraz (rezavé železo a plechy, skleněné střepy, neidentifikovatelné chemikálie). Tvrz Adelsburg určitě nebude cílem rodinných výletů, avšak amatérští archeologové a přátelé historie zde naleznou spoustu podnětů ke svým bádáním. POZOR! Pokud je tvrz značena, je značena na protějším břehu řeky Bělé na Jánském vrchu. Zde se ve středověku těžila železná ruda, avšak žádné trvalé osídlení nebo fortifikace zde nebyly prokázány..

Ve středu tvrze stála dřevěná obytná věž, jejíž spodní část byla kamenná o rozměrech 16 m x 9,7 m a síle zdi až 2,9 m. Při archeologickém průzkumu v 30. letech 20. století archeolog J. Uwira prokázal dva sklepy, do kterých vedly schody. Ve stejném směru těchto schodů byl i vstup do věže. Věž byla ohrazena kamennou hradbou obdélníkového tvaru, která se věže nikde nedotýkala. Celý areál tvrze byl z větší části ohrazen, od brány na jihozápadě až po severozápadní část tvrziště (tedy celá západní část) byla ohrazena palisádou z kůlů, východní část byla pravděpodobně ohrazena jen polským plotem nebo dřevěnou stěnou. Celá část prvního příkopu na severozápadě byla zatopena, a dodnes se tam souvislá hladina vody objevuje. Dokonce se zachoval i náhon na severozápadě s kamennými stupni (splavy). Význam tvrze nebyl doposud zcela objasněn, avšak pravděpodobně se jednalo o malou vesnickou obytnou tvrz, i když hospodářské budovy při archeologickém průzkumu nebyly nikdy prokázány. Opodstatnění tvrze jako strážní by mělo v ochraně adolfovických hamrů (drtíren) železné rudy z nedalekého Jánského vrchu a ochraně kupecké stezky z Jeseníku přes pásmo Orlíku do Vrbna pod Pradědem, jelikož Slezsko do období panování Jana Lucemburského nebylo součástí českého království a Adolfovice byly posledním obydleným místem před hranicemi s Českým královstvím. Na druhé straně hřebenu, ze strany Moravy byly postaveny dva malé strážní hrádky (Rabenštejn a Veisenštejn).

století a stavba adolfovické tvrze je spojována s příchodem Haugwitzů do této oblasti v letech 1295–6, nebo až s další haugwitzovskou generací ve 2. desetiletí 14. století. Prvním jistým majitelem tvrze byl loupeživý rytíř Albert Haugwitz, který roku 1370–72 převedl majetek obce Adolfovice na svého syna Herborta a na Ottu Haugwitze. Zánik tvrze je předpokládán někdy ve 2. čtvrtině 15. století. V pozdějších letech již o Adelsbergu nejsou žádné zprávy a roku 1688 je tvrz vedena jako pustá, dle archeologického průzkumu vyhořelá..

Bohužel, nenašli jsme nic, ani náznaky, terénní vlny, prostě nic. Možná bude mít někdo další více štěstí..

I přes velkou přesilu nebyla tvrz dobyta. Avšak pán z Adelsburgu byl smrtelně zraněn a do rána zemřel. Věrní poddaní s duchem zemřelého pána vytrvali a loupeživé vojáky porazili. Loupeživého rytíře zabili. Tak si zachovali nejdůležitější věc na světě – svobodu..