
K hradu je nelépe dát se za mostem vedoucím k samotě Drakov vlevo a potom dál kolem břehu řeky až k hradnímu skalisku. To je notně zarostlé smrky a pokryté mechem. Okraje skaliska nejsou nejstabilnější, proto pozor na to kam šlapete.
Plošina Drakova je rovná, spojená s vybíhajícím skaliskem úzkou, asi jen 10m širokou šíjí, kterou přeťal z velké části uměle vysekaný příkop. Přes něj do vlastního hrádku vedl most. Vlastní jádro hrádku obsahovalo jen strážní obytnou věž a možná přilehlé stavení. Jádro patrně obsahovalo ještě malé nádvoří, spíše nekrytou chodbu. Plochy podél skaliska a řeky sloužily jako shromaždiště a odstavné plochy pro kupecké karavany, vojenské oddíly, koně i vozy.
Je tedy nepochybné že česká podoba slova "drachen" - Drakov - je původní a vztahuje se k přísnému ozbrojenému výběrčímu..
Drakov patrně zanikl v důsledku velkého požáru. O tom svědčí velké množství rozesetých uhlíků. Na lokalitě byl nalezen jediný keramický střep datovatelný do 14. až 15. století..
V něm leží sešit a tužka a mnohé zápisy okolojdoucích jsou k popukání. :-).