
Zámecký areál se rozkládá na plošině nad levým břehem potoka Kunětičky přibližně uprostřed vsi. Z hlavní silnice k němu vede dochovaný kamenný mostek. Zámek se skládá ze dvou stavebně samostatných budov. Starším sídlem je severní budova na obdélném půdoryse o jednom patře. V jihovýchodním nároží k ní přiléhá nevysoká dvoupatrová věž s hodinovou nástavbou a prostou jehlancovou střechou s korouhvičkou s letopočtem 1886 (dokončení přestavby zámku pro lázeňské účely). Zámek kryje prostá sedlová střecha ukončená dvěma vysokými zděnými štíty. Na okapových stranách je střecha doplněna zděnými vikýři s valbovými střechami. Fasáda je prostá, hladká, zbavená veškerých případných starších ozdobných detailů. Hlavním vstupem je stavba obrácena k jihu, do bývalého nádvoří. Mladší, západní budova je ke starší stavbě pootočena v pravém úhlu a pojí je pouze zděná zeď s branou do zaniklého parku. Stavba na obdélném půdoryse je rovněž… číst dále
Ves Velké Kunětice vznikla někdy v polovině 13. století v souvislosti s vrcholnou kolonizací Vidnavska vratislavskými biskupy. Poprvé jsou zmiňovány v roce 1284. Hlavním střediskem správy moci ve vsi byla rychta, jejíž držitelé byli přímými leníky vratislavského biskupa. Časem rychta nabyla charakteru rytířského statku a její držitelé byli považováni za místní nižší šlechtu. Od 14. století se tito držitelé rychty psali s přídomkem z Kunětic. Na přelomu 15. a 16. století zde seděl rod Lohensteinů a následně do počátku 17. století rod Schwetlingů. Snad některý z příslušníků uvedených rodů vybudoval ve středu vsi starší sídlo, označované za tvrz či zámek. Dle všeho je toto starší sídlo obsaženo v části konstrukcí severní budovy současného zámeckého areálu (č. p. 86). Důkazem jsou snad dochované renesanční hřebínkové klenby v některých místnostech přízemí. Za dalších majitelů, Skalů ze Lhoty, došlo k výstavbě západní barokní… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.