© Martin Smital, 04/2009
Jedná se o unikátní srub II. třídy odolnosti pro přímou palbu, které měly být v ČSR jen dva. Bunkr byl budován v druhé obrané linii, cca 700 m za hlavní linií (jejíž výstavba byla započata ). Přímou palbu měl zajišťovat protitankový kanón vz. 36 spřažený s těžkým kulometem vz. 37 mířícím na příjezdovou cestu i železniční trať vedoucí od Jeseníku, tato střílna měla být chráněna 80mm pancířem – spouštěcí oponkou. Dále měl být srub osazen pancéřovým zvonem sloužícím jako pozorovatelna a jako střílna pro lehký kulomet. Střílna u vchodu a pro ochranu vchodu byla určena taktéž pro lehký kulomet. Srub má dvě patra, horní bylo bojové a spodní mělo poskytovat zázemí pro 15 členů osádky srubu. Srub měl být soběstačný, jelikož měl vlastní studnu, splachovací záchod (na tu dobu vymoženost), naftový generátor na výrobu elektřiny, filtrační stanici vzduchu při ohrožení chemickými látkami a samozřejmě sklad proviantu.
V září roku 1938 byla provedena jen hrubá betonáž a práce byly po změně politické situace (mnichovská dohoda z 29. 9. 1938) zastaveny. ...Byla osazena jen střílna u vchodu (kterou německá armáda vytrhla a otvor byl později zazděn), byly částečně provedeny venkovní a vnitřní omítky..
|
Přihlášení |
