Turistické cíle v okolí obce Černá Voda

Na malém vršku uprostřed obce nedaleko silnice I. třídy se nacházejí pozůstatky středověké tvrze. Pahorek zarostlý bukovým lesem je dobře viditelný z obou směrů silnice, avšak ani místní obyvatelé neznají historický význam tohoto místa....

Osadu založila v r. 1803 majitelka panství Kobylá, baronka Anna Marie ze Skal. Po skončení 2. světové války bylo německé obyvatelstvo vysídleno a do Annína přišli noví obyvatelé, kteří však byli v důsledku kolektivizace nuceni odlehlou ves opustit. Dodnes zůstaly jen ruiny domů a kaple sv. Josefa.

Balneopark, slavnostně otevřený v srpnu r. 2010, je koncipovaný jako stezka s několika zastaveními u bazénků a vodotrysků pro léčbu vodou podle léčitele V. Priessnitze. Návštěvníci mají možnost zdarma vyzkoušet staré léčebné procedury. Součástí jsou zrekonstruované sluneční terasy lázní Jeseníky.

V obci Bernartice stojí pozdně barokní zámeček. Vznikl přestavbou původní budovy fojtství koncem 18. století. Boční křídlo zámečku je provedeno v tyrolském stylu a vzniklo v druhé polovině 19. století. Zámeček je součástí zdejšího zemědělského družstva.

Jednoduchý patrový zámek s mělkým rizalitem v čele bývalého dvora. Vystavěn po r. 1749 za Vavřince z Gilgenheimu jako náhrada za sídlo, které se ocitlo na území Pruska. V l. 1841-1853 majetkem lékaře V. Priessnitze. Po r. 1945 sloužil různým zemědělským organizacím, dnes soukromý majetek.

Rustikální zděná barokní boží muka kasulového typu byla postavena někdy na přelomu 18. a 19 století. Stejný typ božích muk se dochoval také v katastru nedaleké obce Kobylá nad Vidnavkou a Tomíkovice. Stavba je kulturní památkou.

Boží muka jsou na tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Slezska z roku 1836. V roce 2015 byla provedena rekonstrukce.

Původně dvorec s rychtou, pravděpodobně upravenou v 18. století, lidově nazýván Zámeček. Budovy zchátraly po válce a po ničivé povodni 27.6.2009 byly nakonec strženy.

Kněžský seminář ve Vidnavě byl založen vratislavským biskupem a kardinálem Jiřím Koppem v roce 1899. Během 2. světové války sloužil jako zajatecký tábor a lazaret. Později zde byl sklad obilí, dětská ozdravovna a středisko pro kosovské uprchlíky.

Zámek byl postaven počátkem 17. století rodem Mikuschovců. V jejich vlastnictví byl do roku 1794. V zámku se velice často střídali majitelé, nejznámějšími z nich byl pravděpodobně rod Šternberků.

Skalní vyhlídka Čertovy kameny se nachází na úbočí Zlatého chlumu, 3 km od Jeseníku. Nabízí výhledy na okolí Jeseníku a na Rychlebské hory.

Čertovy kazatelny jsou rulový skalní útvar nad Račím údolím se dvěma vyhlídkami zbudovanými někdy na přelomu 19. a 20. stol. Svůj název získaly podle výrazného útvaru s 13 m vysokou kolmou jižní stěnou, který svým tvarem připomíná kostelní kazatelnu.