První zmínka o vsi je z r. 1263, kdy patří k vimperskému panství. V r. 1494 získává Bohumilice Zdeněk Malovec z Chýnova. Po něm kolem r. 1549 dědí panství Jan Malovec z Chýnova a staví zde ren. tvrz. V r. 1818 zámek přestaven a v r. 1890 přistavili Lumbové západní křídlo. Dnes je používán k bydlení.
Zámek je dvoukřídlá spíše klasicistní jednopatrová budova s nepravidelným půdorysem, prosta jakýkoliv architektonických detailů. Průčelí je tvořeno jednoduchým vchodem, nad kterým je umístěn znak Malovců. Východní stěna – zesílená v rozích pilíři – je z původní malovecké tvrze z druhé poloviny 16. století. Ze stejné doby je zřejmě i křížová klenba v západním dílu přízemí s poměrně výraznými hřebínky. Síly obvodových i vnitřních zdí při schodišti se pohybují kolem 100–140 cm. Současné stavení překrývá mansardová střecha. Pod dnešním novodobým nátěrem průčelí prosvítají stopy staršího barevného řešení.
Petr Nožička, 4.4. 2011
historie
Prvním známým majitelem Bohumilic, které původně náležely k vimperskému panství, byl Purkart uváděný v roce 1263. V roce 1494 získává ves od majitele vimperského panství Petra Kaplíře ze Sulevic odkazem Zdeněk Malovec z Chýnova. Kolem roku 1549 dědí panství jeho syn Jan Malovec z Chýnova a patrně zde staví v izolované poloze jihozápadně od jádra obce tvrz zvanou Skalice. Statek dále zdědil jeho bratr Václav a po něm jeho synové. V roce 1620 je zámek zabrán vojáky Martina de Hoeff-Huerty, ale tehdejší majitelé Jindřich, Oldřich a Petr Malovcové prokázali svoji nevinu před konfiskační komisí a statek i se zámkem získávají zpět a jejich rod drží statek a zámek do konce 18. století. Roku 1793 polovinu panství a zámku získává František Sickinden, který poskytl Arnoštu Malovcovi úvěr v hodnotě poloviny statku a v roce 1799 kupuje i druhou polovinu statku a převádí jej na svou sestru Františku…
číst dále
Petr Nožička, 4.4. 2011
čerpáno z: Kol. aut., Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986, František Kašička a Bořivoj Nechvátal, Tvrze a hrádky na Prachaticku (Prachatice 1990)
