
Ke kostelu vede 4 km dlouhá turistická stezka ze železniční stanice Krnov přes město. Ke kostelu se stoupá po barokním schodišti o 222 stupních. Stezka vede dále ke zřícenině hradu Cvilín.
Areál s kostelem se nachází jihovýchodně nad městem, na tzv. Předním Cvilínském kopci. Stavba pocházející z let 1722 – 27 měla být dokonce za císaře Josefa II. uzavřena a zbořena, naštěstí jej zachránili krnovští měšťané, jež stavbu vykoupili a uchovali tak tuto skvostnou barokní svatyni po dnešní generace.
je do našich zemí uveden františkánský řád minoritů, který v r. 1273 přichází i do Krnova, do jehož historie se nesmazatelně zapsal. Zakladatelem poutního místa Cvilín je člen minoritského řádu P. Kornelius Ottweiler, který inicioval zřízení dřevěné kaple sv. Kříže a Bolestné Panny Marie v r. 1684. Do dnešní podoby byl kostel uveden kvardiánem minoritského konventu v Krnově P Bedřichem Kubínem v letech 1722-27. Stavbu provedli A.a G. Gans, otec a syn, stavitelé z Krnova.Nádherná fresková výzdoba pochází od brněnského maliře Františka Ecksteina. V r. 1786 byl kostel z nařízení císaře Josefa II. uzavřen, měl být zbořen, byl však vykoupen čtyřmi krnovskými měšťany (A. Philieb, H. Schmidt, C. Quesker, M. Weiss) za 406 zlatých. Znovuotevření kostela bylo dosaženo v r. 1795, před tím však musela být vystavěna kolonie Mariánského Pole s 18 domy, aby kostel mohl být pro tyto obyvatele otevřen. V roce 1865 kostel vyhořel a vážně utrpěl i koncem 2.světové války. Byl však minoritským řádem znovu obnoven. V r. 1950 byl klášter zrušen, po r. 1989 znovu obnoven a vrácen minoritům. Kostel, jehož dvouvěžová silueta vévodí širokému okolí, je barokní stavbou s hlavní lodí, boční, rozšíření je oboustranně vytvářeno trojicemi kaplí a prostor nad nimi tvoří druhou etáž rozšíření hlavní lodě (emporu) olemovanou balustrádou, která pokračuje i na kůr. Hlavní oltář s obrazem Panny Marie Sedmibolestné je dokonale sladěn s celkovou výzdobou chrámu. Boční kaple jsou zasvěceny na evangelijní straně od presbytariáře sv. Michaelu, Panně Marii, sv. Anně na epištolní straně sv. Janu Nepomuckému, Božskému srdci Páně, sv. Vavřinci..
Mše sv. v tomto období (mimo poutě) jsou každou nedělí v 10:00 h. Hlavní pouť je v neděli blíže k svátku Bolestné Panny Marie (15.9.). Mariánské svátky (poutě) se slaví v neděli blíže k svátku, mše sv.: 8:00, 10:00 h..