synagoga

Ve štítu jsou původní kamenné desky s hebrejským textem desatera Božích přikázání. Uvnitř se dochoval dřevěný kazetový malovaný strop a dřevěná galerie pro ženy na litinových sloupech po třech stranách sálu. V zahradě je vystaven železniční vagon připomínající transporty a krnovské oběti Šoa, ale též památník obětem hladového pochodu 3000 německých obyvatel Krnova v červenci 1945..

Slavnost započala rozloučením se starou modlitebnou, které vedl učitel náboženství a kazatel A. Anschlowtz. Otevření se zúčastnili představitelé okresního hejtmanství, starosta, zástupci katolických i evangelických farností a sborů, zástupci různých spolků. V roce 1898 byly v synagoze instalovány varhany firmy Gebrüder Rieger. K bohoslužbám přestala synagoga sloužit roku 1938, po obsazení Krnova německou armádou. Jako jedna z mála synagog v regionu unikla zničení při křišťálové noci. Po okupaci Krnova sloužila organizaci Nacionálně - socialistická péče o blaho lidu, jedné ze složek NSDAP. Vzhledem k výhodné poloze v centru města měla být upravena na městskou tržnici. Byly z ní odstraněny všechny symboly židovské víry, varhany byly prodány katolické církvi. Po válce sloužila jako sklad a od roku 1960 jako okresní archiv. V roce 1994 byla navrácena Židovské obci Olomouc. Budovu poškodila povodeň v červenci 1997. V květnu 1999 bylo založeno občanské sdružení Krnovská synagoga (OSKS), které se snaží zachránit synagogu jako kulturní, náboženskou a společenskou památku a přispět k jejímu využívání. Od roku 2002 patří Federaci židovských obcí v ČR. Je poslední činnou synagogou na severní Moravě a ve Slezsku, kde se pravidelně konají šábesové bohoslužby a slaví židovské svátky..