Klášterec nad Ohří

Vývoj událostí místa

• počátkem 16. století

  V první polovině 16. stol. Volf Dětřich z Fictumu postavil na místě dnešního zámku tvrz.

• před rokem 1546

  Synové Volfa Dětřicha z Fictumu, Lev a Volf, tvrz podstatně rozšířili a ohradili.

• ve druhé polovině 16. století

  V 60.-70. letech 16. stol. byla za Lva Fictuma tvrz rozšířena v panský patrový dům ve tvaru písmene L.

• 1590 - 1618

  Kryštof Fictum zahájil další stavební práce (postaven jihozápadní trakt, jihovýchodní křídlo), které trvaly snad až do poč. českého stavovského povstání. Zámek byl upraven na uzavřený čtyřkřídlý objekt.

• 1621

  Kryštof Fictum z Fictumu byl pro účast ve stavovském povstání odsouzen ke ztrátě všeho majetku.

• 1623

  Klášterecké panství koupil Kryštof Šimon z Thunu.

• 1639

  Během třicetileté války byl Klášterec vypleněn Švédy, město a zámek tehdy také poškodil požár.

• před rokem 1653

  Zámek byl zřejmě opraven. Roku 1653 byla dělena pozůstalost po Janu Zikmundovi mezi jeho 8 synů.

• 1655

  Michael Osvald Thun převzal svoje dědictví (mj. Klášterec) od své matky, která je do té doby spravovala.

• ve druhé polovině 17. století

  Počátkem 60. let 17. stol. nechal Michael Osvald Thun zámek stavebně upravit (plány patrně architekt Carlo Lurago), pod vedením arch. Rossiho de Lucca. Upraveny fasády, k západnímu rohu přistavěn čtvercový objekt (později terasa), současně postaven v sousedství kostel Nejsvětější Trojice (dokončen r. 1670). Dále byl upraven park (mj. četná vodní díla, lodžie, salla terrena, letohrádek). R. 1685-87 doplněno o sochy a plastiky Jana Brokoffa.

• 1784

  Při velkém požáru města byl poškozen i zámek.

• 1786 - 1796

  Kadaňský stavitel J. Däubling zahájil obnovu zámku, byly provedeny jen základní opravy. Neudržovaný park zpustl

• v polovině 19. století

  V první polovině 19. století byl zámek opravován - roku 1804, důkladněji r. 1818 podle návrhů Augustina Grubera. Byla vybudována terasa se schodištěm (plány K. Pollak). S výjimkou zbarokizovaného čelního traktu zůstal zámek ve své podstatě renesanční stavbou. V l. 1846-47 zadali Thunové další přestavbu, která zlepšila využití interiérů.

• 1856 - 1860

  Hrabě Josef Osvald Thun zadal rozsáhlou přestavbu zámku (arch. Václav Hagenauer). Nová fasáda dala zámku pseudogotickou podobu. V 70. letech začala také velká obnova zámeckého parku, který byl rozšířen a přebudován na anglický (vrchní zahradník Čeněk Stibal dle projektu Josefa Osvalda Thuna; uznávaného botanika).

• 1920 - 1921

  Byly provedeny poslední úpravy a modernizace zámku (stavitel Josef Chmelirsch).

• 1945

  Klášterecký majetek Thun-Salmů přešel do vlastnictví československého státu.

• 1953

  Po úpravách interiéru v l. 1950-52 byla v interiérech zámku r. 1953 umístěna sbírka českého porcelánu ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.