Hrazený, původně farní, gotický kostel, postavený v první polovině 13. století. V průběhu let byl několikrát přestavován (1500, 1744, 1797, 1842 a 1894) až do dnešní, pozdně barokní podoby. O rozsahu a původní stavební podobě není do 15. stol. nic známo.
Hlavní obrázek místa
kostel sv. Bartoloměje
© Jaroslav Šefčík, 11/2009

kostel sv. Bartoloměje ve Stranné

Kostel byl v polovině 13. století patrně nejstarším a největším farním svatostánkem v okolí. Bohužel, však přibližně do roku 1500 nejsou dochovány žádné stavební ani dějinné zprávy a první místopisné zmínky o tomto kostele jsou až z konce 15. století, kdy zdejší farnost upadá a význam kostela tak postupně zaniká. Ale už v roce 1500 byl kostel znova obnoven. Během třicetileté války ztrácí zdejší farnost opět na významnosti a koncem první poloviny 18. století se počíná propadat do hlubin zapomnění, takže k jeho druhé obnově dochází v roce 1744 a upevněním pozic katolické církve v českých zemích počíná jeho rozkvět. Patronátní právo nad kostelem měli až do roku 1773 jezuité. Až císař Josef II. docílil toho, že patronát nad správou kostela po tomto roce přebírá Studijní fond. Většina financování oprav exteriéru i interiéru, jakožto i údržba inventáře a ostatní finanční záležitosti taky byly kryty především z tohoto fondu. Výjimečně se pak finančně na opravách podílela i vrchnost svými příspěvky a některé prvky inventáře kostela byly financovány ze sbírek věřících. V roce 1797 prochází kostel velkou stavební úpravou, která stála 289,5 zlatého a z toho bylo jen 163 zlatých utraceno za materiál. V dalších letech pak již následovaly pouze jednotlivé opravy, o kterých jsou dodnes dochovány veškeré záznamy. Druhá, finální a patrně i největší globální stavební úprava kostela, probíhá až v roce 1842 a tehdejší výsledná exteriérová podoba je zachována prakticky dodneška. V následných padesáti letech tato stavba prakticky žádnou větší opravu nevyžadovala, až do let 1893–1894, kdy za účasti mnoha řemeslníků dochází k opravě chrámu a interiérů kostela. Za tyto opravy se v tehdejší době utratilo 665 zlatých. Rozpadající se hřbitovní zeď prošla celkovou rekonstrukcí v roce 1908 a roku 1915 byla provedena oprava střechy,…  číst dále
Jaroslav Šefčík (Milan Morava - Vlastivědný sborník Pelhřimovska), 1.11. 2009

Půdorys místa

půdorys kostela
© Josef Soukup: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 18 Politický okres Pelhřimovský, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1903
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Vysočina,  Pelhřimov  (PE), Stranná

Místa v okolí

 Žirovnice
 kostel sv. Mikuláše
 boží muka
 židovský hřbitov
 Kamenice nad Lipou
 boží muka
 nová radnice
 stará radnice
 kostel Božího těla
 Nová Včelnice
 boží muka
 Popelín
 kostel sv. Jakuba
 Veselá
 Pejdlova Rosička
 Tůmův vrch
 kaple sv. Markéty
 kaple sv. Kateřiny
 Česká Olešná
 kostel sv. Kateřiny
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Jiří
 Božejov
 boží muka
 mlýn Zahrádky
 Palupín
 Libkova Voda
 Žižkův kámen
 Ústrašín
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 Višněvice
 Višněvice
 Studená
 Mnich
 kostel sv. Prokopa
 Čertův kámen
 Janštejn
 Horní Cerekev
 Budkov
 kostel sv. Vavřince
 boží muka
 návesní kaple
 boží muka
 Vítkův Hrádek
 kostel sv. Alžběty
 Proseč-Obořiště
 boží muka
 boží muka
 Pavlov
 židovský hřbitov
 Nemojov
 boží muka
 Olšany
 boží muka
 boží muka
 pamětní kámen
 Černovice
 synagoga
 synagoga
 Landfrasova tiskárna
 Nežárecká brána
 Jindřichův Hradec
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 Větrný zámek
 Pípalka
 boží muka
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost
Havlíčkovo náměstí 36
Žirovnice
394 68
Bohoslužby, svatby, koncerty
Tel: 565 493 074
Základní informace místa
ID místa: 8502
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 12.11.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama