
Kostel byl v polovině 13. století patrně nejstarším a největším farním svatostánkem v okolí. Bohužel, však přibližně do roku 1500 nejsou dochovány žádné stavební ani dějinné zprávy a první místopisné zmínky o tomto kostele jsou až z konce 15. století, kdy zdejší farnost upadá a význam kostela tak postupně zaniká. Ale už v roce 1500 byl kostel znova obnoven.
Během třicetileté války ztrácí zdejší farnost opět na významnosti a koncem první poloviny 18. století se počíná propadat do hlubin zapomnění, takže k jeho druhé obnově dochází v roce 1744 a upevněním pozic katolické církve v českých zemích počíná jeho rozkvět. Patronátní právo nad kostelem měli až do roku 1773 jezuité. Až císař Josef II. docílil toho, že patronát nad správou kostela po tomto roce přebírá Studijní fond. Většina financování oprav exteriéru i interiéru, jakožto i údržba inventáře a ostatní finanční záležitosti taky byly kryty především z tohoto fondu. Výjimečně se pak finančně na opravách podílela i vrchnost svými příspěvky a některé prvky inventáře kostela byly financovány ze sbírek věřících. V roce 1797 prochází kostel velkou stavební úpravou, která stála 289,5 zlatého a z toho bylo jen 163 zlatých utraceno za materiál. V dalších letech pak již následovaly pouze jednotlivé opravy, o kterých jsou dodnes dochovány veškeré záznamy. Druhá, finální a patrně i největší globální stavební úprava kostela, probíhá až v roce 1842 a tehdejší výsledná exteriérová podoba je zachována prakticky dodneška.
V následných padesáti letech tato stavba prakticky žádnou větší opravu nevyžadovala, až do let 1893–1894, kdy za účasti mnoha řemeslníků dochází k opravě chrámu a interiérů kostela. Za tyto opravy se v tehdejší době utratilo 665 zlatých. Rozpadající se hřbitovní zeď prošla celkovou rekonstrukcí v roce 1908 a roku 1915 byla provedena oprava střechy, na kterou tehdy spadla lípa. Poslední stavební práce, v roce 1933 měly za cíl "jen" opravy popraskaných zdí a míst, kudy do chrámu zatékalo a přišly tehdejší farnost na 10 500 korun. 1500 korun bylo vybráno mezi věřícími a 9000 hradil kostel ze svého.
Zajímavostí je i popis inventáře kostela, o nějž se starali a rozšiřovali jej i obyvatelé obce a jeho ocenění. Poprvé je seznam inventáře zmiňován v roce 1816. Inventář je rozdělen podle účelu na bohoslužebné předměty, roucha, nádobí atd. Není ale oceněn finančně. Poprvé až v roce 1841 je v inventáři zařízení stanovena částka a celkový inventář je oceněn na 72,375 zlatých. Rozkvět kostela potvrzuje i fakt, že roku 1878 již výše inventáře činila celých 87,763 zlatých.
Jediná novodobá generální oprava probíhá v letech 2000–2003, kdy je nad kostelem postavena nová střecha, jsou opraveny interiéry, nové omítky a okolo přilehlého hřbitova byl opraven taras. V dnešní době se kostel nachází ve velmi dobrém stavu a je využíván pro některé kulturní akce a bohoslužby.