Kollmitz

Ten navíc chránila silná štítová hradba. Pravý úhel jejího zalomení je natočen proti stoupajícímu temeni ostrožny na severu tak, aby účinně odrážel střely. O něco níže, na jih od původního jádra hradu, byl postaven obdélný palác. Celé jádro hradu tak bylo účinně skryté za bergfritem a chráněné před útokem od severu. Západní hradba předhradí byla ve 14. stol. zesílena a vstup byl opatřen novou čtverhrannou branskou věží. Ta má dosud širší portál pro povozy a koně a užší portál pro pěší. Tuto bránu chránil padací most a ve skále vylámaný příkop. Někdy v této době byl k hradnímu jádru na jihu přistavěn čtverhranný donjon (obytná věž). Hradní palác byl v 15. stol. podsklepen a v jeho přízemí byla nejpozději v této době zřízena cisterna na dešťovou vodu. Studna totiž na hradě chyběla. Hrad byl v polovině 15. století rozšířen k severu o nové předhradí. Na temeni ostrožny byla nad bergfritem postavena další válcová věž, zvaná Hladomorna. Ta byla hradbou předhradí propojena s bergfritem na jihu a s bránou nového předhradí na západě. Prostor nového předhradí se od Hladomorny svažuje celkem prudce na jih k jádru hradu a na západ k přístupové cestě. Vstupní brána se nachází v severozápadním rohu nového předhradí. Má podobu půlkruhové branské věže s portálem brány v jejím čele a druhým portálem ve vnitřním plochém průčelí. Podél západní hradby nového předhradí byly při cestě postaveny hospodářské budovy. Na opačné straně byl na návrší nad bránou postaven nový obdélný palác. Ten byl později využíván jako sýpka. Před hradbou nového předhradí byl na severu vyhlouben příkop. 300 m před hradem byla někdy po polovině 15. století postavena 160 m dlouhá "Česká zeď" (Bohmische Mauer). Ta přepažila ostrožnu v jejím nejužším bodě od východu k západu a zabránila tak přímému přístupu ke hradu z nejvíce ohrožené severní strany. V jejím středu je brána v dovnitř otevřené čtverhranné branské věži a další čtverhranné bašty stojí na obou koncích zdi. Někdy v této době byly k hradbám nového předhradí přistavěny dvě válcové bašty, jedna na severu a druhá na západě. K dalším zásadním změnám na hradě došlo kolem roku 1580 za Wolfganga z Hofkirchenu, kdy bylo staré gotické jádro hradu přestavěno na renesanční zámek. Původní gotický palác byl s výjimkou sklepení stržen a nahrazen renesančním palácem. Donjon byl také renesančně přestavěn a v jeho sousedství vznikla nová renesanční křídla s malým pětibokým nádvořím. Původní brána do starého předhradí začala někdy v 17. stol. překážet a tak na jih od ní postavili nový most přes příkop na třech zděných pilířích. Hradba zde na konci tohoto mostu již nestojí. Je docela možné, že ji úplně zbourali při výstavbě nového vjezdu. Renesanční omítky měly červené armování v nárožích, dosud patrné především na donjonu. V této části hradu je k vidění také hradní kaple se zbytky štukové výzdoby.

Pouze na severu ostrožna stoupá k vesnici Kollmitzdorfl. Hrad je přístupný pěšky nebo autem po velice úzké lesní silnici z obou zmíněných vsí. Na protější jižní straně řeky stál původně starší hrad Hauenstein, předchůdce dnešního hradu. Vznikl údajně na začátku 12. století k ochraně brodu přes řeku. V průběhu 13. století byl opuštěn a nahrazen dnešním hradem na protější straně řeky. Nový hrad nechali postavit páni z Wallsee. Hradní bergfrit je dendrochronologicky datován do roku 1320. Čtverhranný donjon (obytná věž) na východní straně hradu vznikl v polovině 14. století. Roku 1346 byl majitelem hradu Weichard z Winkelu a v roce 1362 přešel koupí na Ratolda Chrattzera z Ouenu. O rok později se dostal pod správu zemského soudu a od roku 1371 patřil Janovi a Bedřichovi z Tyrna. Roku 1411 je poprvé zmiňován ve spojení s hradem Kollmitz bavorský rod Hofkirchenů. Tento rod později sehrál důležitou politickou, náboženskou a vojenskou roli v Dolním Rakousku v období renesance. Na hradě v té době zasedal zemský soud. Rozvoj palných zbraní vedl k modernizaci a rozšíření hradního opevnění v 2. pol. 15 stol. Na temeni ostrožny byla před bergfritem postavena další válcová věž. Ta byla s hradem propojena hradbou nového předhradí. Celých 300 m před hradem byla postavena na obranu proti Jiřímu z Poděbrad (wikipedia.org) unikátní tzv. "Česká zeď" (Bohmische Mauer). Ta přepažila ostrožnu v jejím nejužším místě a znemožnila tak přístup ke hradu z nejvíce zranitelné severní strany. S hradem samotným nebyla nikdy propojená. Wolfgang z Hofkirchenu přistoupil k rozsáhlé rekonstrukci obytných částí hradu někdy kolem roku 1580. Původní gotický palác byl s výjimkou sklepení stržen a nahrazen renesančním palácem. Donjon byl také renesančně přestavěn a v jeho sousedství vznikla nová renesanční křídla s malým nádvořím. Pan z Hofkirchenu byl evangelík a byl tak během reformace vyhnán ze svého panství, které pak bylo roku 1620 zkonfiskováno. Majitelé panství se poté rychle střídali. Roku 1693 byl Kollmitz zakoupen proboštem z kláštera v Perneggu a byl jím využíván jako letní sídlo. Roku 1708 jej pak zakoupili páni z Raabsu. Ti však o hrad neměli zájem a pouze z něj odvezli použitelný materiál. Ve druhé polovině 18. století byl hrad již jen zříceninou. V roce 1935 získalo hrad město Waidhofen an der Thaya jako dar v rámci zakoupení elektrárny v Kollmitzgrabenu. Roku 1994 jej zakoupil spolek na ochranu hradu Kollmitz, který pak převedl vlastnictví na město Raabs.