Původně barokní synagoga z r. 1760, rozšířena r. 1860 a obnovena po požáru r. 1886. Sloužila do II. sv. války, poté skladiště. Od r. 1952 slouží Církvi československé husitské. V l. 1987–89 byly odkryty fragmenty původní výzdoby a nápisů.
Hlavní obrázek místa
apsida na východní straně objektu z konce 19. století
© Milan Caha 06/2007
Graficke pismenko Stavbu první synagogy povolil v roce 1760 majitel herálecko-humpoleckého panství Jakub Nefferzern. Na její stavbu se složili humpolečtí Židé i dárci z jiných obcí. Původně se jednalo o menší barokní stavbu, která byla roku 1860 výrazně rozšířena a přestavěna do stávající velikosti a půdorysu. Na západní straně k ní přiléhala židovská škola, ve které se začalo vyučovat v roce 1862. Rovněž zde byl byt rabína a rituální lázeň mikve. Roku 1886 postihl židovské město požár, tehdy vyhořela i synagoga. Obnovena byla na původním půdorysu do současné podoby. Roku 1892 byla na východní straně přistavěna apsida pro zpěvácký spolek Šir Zion. Drobné ...
Milan Caha (Zdroj: B. Rozkošná, P. Jakubec, Židovské památky Čech, Nakladatelství Era, 2004 a http://www.infohumpolec.cz), 7.2. 2009

    historie

    První zmínka o Židech v Humpolci je z roku 1385 a pochází z archivu Želivského kláštera. Tehdy zde bydlelo jen několik málo židovských rodin. Židovská komunita byla později na nějaký čas z města vyhnána, další zmínky o přítomnosti Židů jsou až z roku 1618. Roku 1719 zde žilo 10 židovských rodin, což bylo 52 osob, spadajících pod jurisdikci herálecké vrchnosti. Ghetto na Zichpili se nacházelo na jižním okraji městského jádra. Původně bylo tvořeno

    Milan Caha (Zdroj: B. Rozkošná, P. Jakubec, Židovské památky Čech, Nakladatelství Era, 2004 a http://www.infohumpolec.cz), 7.2. 2009

    popis

    Synagoga má klasickou dispozici i orientaci. Svatostánek byl umístněn na východě, sestupovalo se do ní po několika schodech, aby byl naplněn žalm "Z hlubin volám Tě, Pane". V průčelí byly zazděny obvyklé kamenné desky desatera. Hlavní sál pro muže měl původně řečniště (bimu) umístěno uprostřed, sedadla (která si muži platili) byla po obvodu. Ženy měly galerii se speciálním vchodem. Po přestavbě byl předčítací pult (amud) před svatostánkem (aron

    Milan Caha (Zdroj: B. Rozkošná, P. Jakubec, Židovské památky Čech, Nakladatelství Era, 2004 a http://www.infohumpolec.cz), 7.2. 2009

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec
    sakrální památky
    židovské památky
    zachovalý
    přístupno příležitostně
    Česká republika
    Vysočina
     Pelhřimov  (PE)
    Humpolec