
Velké tvrziště je tvořeno podkovovitým valem, z vnější strany vysokým 1,5 m – 3 m valem, hlubokým a širokým příkopem (mezi korunou valu a dnem příkopu je místy rozdíl cca 8 m) a výrazným jádrem, tvořeným pravděpodobně rozvaleným zdivem. Reliéf jádra tvrze je velmi členitý, zdá se, že pahorek ukrývá nejen sutiny centrální věžové stavby, ale i zděného opevnění. Prameny uvádějí, že je zde vidět rozvolněná zeď, při návštěvě v říjnu 2008 nebyla nalezena. Na jižní straně val i příkop končí příkrou skalní strání nad řekou. Předpolí tvrziště směrem ke vsi je porostlé mladým lesem.
Vojslavice jsou poprvé uváděny v roce1318. Tehdy byly ve vlastnictví Ctibora z Vojslavic, po něm je zmiňován Jan z Vojslavic. Tvrz je uváděna v roce 1390, kdy ji spolu s dvěma dvory prodala Eliška, vdova po Ješkovi Pyknovi z Vojslavic, předkům zemanů Vojslavských z Vojslavic. Ti vlastnil tvrz do poloviny 15. století, kdy ji získala Veronika z Alberovic. V té době tvrz zpustla. Jako pustá je uváděna v roce 1459, kdy ji získal Veroničin syn Václav z Kojičína. Po jeho smrti v roce 1463 vojslavický majetek získal Prokop Karlík z Chřenovic. Ten tvrz obnovil. Naposledy je uváděna v roce1496, když ji jako odúmrť po Markétě z Bíliny získal Václavov II. Vojslavice poté několikrát změnily majitele, až je Burian Trčka z Lípy připojil k lipnickému panství. Tvrz musela v té době znovu zpustnout, v pramenech ze 16. století již není nepřipomínaná. Do poloviny 19. století byly zachovány části zdiva… číst dále