Hrad založený Přemyslem Otakarem II., který ho na čas udělil v léno pánům z Plavna. V r. 1412 byl dobyt a pobořen chebským landfrídem. Jindřich II. z Plavna hrad po konfliktu s Jiřím z Poděbrad sám zapálil. Na jižním svahu je dochován zbytek bašty.
Zakladatelem hradu by mohl být Přemysl Otakar II. který ho na čas udělil v léno pánům z Plavna. Za saských pánů z Reitenbachu byl v roce 1412 dobyt a pobořen chebským landfrídem. Po roce 1448 byl opět v držení pánů z Plavna. Jindřich II. z Plavna hrad v konfliktu s Jiřím Poděbradským sám vypálil. Od poloviny 16. století se hrad postupně mění ve zříceninu. Hrad byl malý, plnil spíše vojenskou funkci. Na jižním svahu se zachoval zbytek bašty.
Iva Spurná (T. Durdík - Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Libri, Praha 2000), 20.12. 2004
Nad městem Kraslicemi, asi 1 km na sever, se vypíná nad soutokem Svatavy a Stříbrného potoka mohutný ostroh Zámeckého vrchu. Na jeho temeni stál královský hrad zvaný Neuhaus, založený na ochranu zemské stezky vedoucí z Lokte přes Chodov do Saska a dělící se u Tatrovic k Nejdku a Kraslicím. První zmínka o hradu pochází z r. 1272, kdy jej Přemysl Otakar II. udělil jako léno Jindřichovi staršímu z Plavna i s osadou v podhradí a přilehlým okolím s měděnými doly. To je současně i první zpráva o Kraslicích. Toto panství pak zůstalo královským korunním lénem až do r. 1577. Do r. 1370 je drželi páni z Plavna a pak opět připadlo přímo koruně. R. 1401 zastavil Václav IV. Kraslice saským rytířům Jindřichovi a Konrádovi z Reitenbachu. Ti však přešli r. 1404 na stranu míšeňského markraběte Viléma, který tehdy bojoval v Německu proti Václavovi IV. Navíc Reitenbachové se svými příbuznými…
číst dále
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, 10.2. 2011