Kraslice-evangelický kostel
© otto hercik 1/2020
Kostel s farou je ranou stavbou významného berlínského architekta Otto Bartninga. Je ukázkou elegantní modernistické sakrální stavby s minimem dekorativních prvků, spojující budovu kostela a fary v jeden objekt. To bylo na svou dobu velice pokrokové řešení. Autorovy kostely v Německu jsou chráněny jako architektonický celek. Objekt kraslického kostela je i výrazným krajinotvorným prvkem. Kostel je jednolodní sakrální stavba s předsazenou předsíní. Loď je zakončena příčně orientovanou budovou fary. K průčelí s hlavním vchodem je z boku přistavena štíhlá, 25 metrů vysoká, hranolová zvonice, zakončena otevřeným ochozem. Vysoké pilíře na ochozu nesou polygonální jehlanovitou střechu. V horní části zvonice se nacházejí dvojice úzkých vertikálních oken. Ve stěnách lodi jsou řady obdélných oken, lemovaných šambránami. Loď kryje sedlová střecha. Na severozápadě navazuje na kostel příčně umístěná budova fary na obdélném půdorysu. Severní… číst dále
V r. 1899 došlo v Kraslicích k znovuzaložení samostatné evangelicko-luterské obce. Rozhodnutí postavit v Kraslicích evangelický kostel a faru padlo na počátku 20. století. První plány, k jejichž realizaci však nedošlo, vypracoval v letech 1908–1912 architekt Fritz Kohl z Plavna (Plauen). Teprve potom, co německý evangelický spolek Gustav-Adolf z Lipska věnoval značnou část finančních prostředků na stavbu kostela a zprostředkoval německého architekta Otto Bartninga (1883-1959), vznikla druhá projektová dokumentace. Ta byla schválena v květnu 1911 a v červenci 1911 byl položen základní kámen. Na stavbě kostela se finančně podílely kromě kraslických evangelíků také spolky ze Švýcarska a řada dalších sponzorů. Již po jednom roce byla stavba dokončena a 7. července 1912 byl kostel slavnostně vysvěcen. Po 2. světové válce byli němečtí evangelíci donuceni odejít z Kraslic. Krátce po odsunu německého obyvatelstva vznikl… číst dále
|
Přihlášení |
