
Gotická kaple sv. Máří Magdaleny byla založena roku 1348 Dobešem z Bechyně, při kapli byla zřízena také poustevna. V letech 1554 a 1595 byla kaple renesančně přestavěna. Roku 1841 postavili majitelé Kamenice Geymüllerové pod kaplí rodovou hrobku. Posledním významnějším zásahem byla oprava fasády v roce 1997.
Kaple je centrální osmiboká stavba původně ze všech stran otevřená (zazděna r. 1595) s vysokou jehlancovitou střechou zakončenou cibulí. Od severozápadu přiléhá ke kapli drobná obdélná sakristie. Interiér kaple zaklenutý osmidílnou klenbou na pilířích osvětlují dvě uzavřená půlkruhová a dvě čtyřlistá okna, zdi jsou vyzdobeny malbami z 16. století.
Kaple sv. Máří Magdaleny na Brádle je významnou kulturní památkou. Její základy byly dány roku 1348 Dobešem II. z Bechyně. Kaple je osmiúhlá o úhlopříčce 10,1 m a má vysokou jehlancovou, šindelem pokrytou střechu s cibulkou. K základním přestavbám došlo v letech 1554, 1595 a 1840. Charakter spíše letité pověsti má informace, že „byla původně otevřená ze všech osmi stran“, takže byla vhodná „spíš pro setkávání a konání bohoslužeb lidu pod obojí“. Podle této tradice byly pilíře zazděny až roku 1554 za Zdeňka Malovce z Malovic. V roce 1554 (eventuelně už 1534) byla kaple opatřena okrouhlou kopulí. Na konci téhož století roku 1595, za Jana Malovce byla klenba kaple shozena a znovu zaklenuta. Pravděpodobně byl tedy objekt nejprve sklenut gotickou žebrovou klenbou, která byla v roce 1595 snesena a vyzdvižena současná, jejíž vrchol tvoří svorník se znakem spřízněných rodů Malovců a Španovských. K významným stavebním úpravám kaple došlo roku 1840, kdy byla kaple rozšířena o kryptu pro rodinu Geymüllerů. Tomu předcházela výstavba předsíně (r. 1828) a souběžně byl zřízen kůr, od roku 1841 s nástupem uvnitř kaple.. V témže roce byla nahrazena cihelná dlažba mramorovou. Hlavní oltářní obraz, který zobrazoval sv. Máří Magdalenu klečící před otevřenou knihou a jehož autorem byl neznámý umělec z konce 17. století, byl v roce 1993 ukraden. V roce 1937 byly v kapli objeveny dosti nezřetelné fresky z konce 16. století. Rozpoznány byly - postava sv. Anny, kamenický zámek a klečící postava světce se sovou a ďáblem. V roce 1997 byla provedena nová fasáda kaple. Křížovou cestu vedoucí od úpatí kopce Brádlo k lesnímu hřbitovu dala zhotovit hraběnka Marie Terezie z Golčů (rozená Hartigová, 1710 - 1789) v roce 1765. Zásluhu na tom měl pravděpodobně místní patriot, direktor zámku a statku Václav Antonín Jan Lenert, který postavení této křížové cesty vymohl u hraběnky ve Vídní a dal ji zhotovit v Jindřichově Hradci u kameníka Martina Brože. Stála úhrnem 406 zlatých. Těchto 15 kamenných pomníků s malbami na železném plechu bylo postaveno ve dvou řadách na cestě od Zámeckého rybníka na horu Kalvárii (dnešní Melíšek). Po zrušení kaple byla křížová cesta roku 1806 z hory Kalvárie přemístěna na Brádlo. Zašlé obrazy byly přemalovány v roce 1824, novými malbami byly nahrazeny v roce 1841, kdy byla kaple na hřbitově opravována. Od dveří kaple ke dveřím hřbitovním ke křížové cestě vedla do roku 1818 krytá dřevěná chodba. K rekonstrukci křížové cesty došlo v letech 1991 – 1993. Obrazy jednotlivých zastavení vytvořil technikou email – smalt, malíř Roman Brichcín..