Kostelík náležející někdejší vsi, vzniklé ještě před rozmachem krušnohorského hornictví. Stavba zřejmě z I. třetiny 14. století, pozdější úpravy (zejména 1765) ji změnily jen nepatrně. Od roku 1997 terčem soustředěných vandalských nájezdů, jejich následky se snaží odstranit spolek pro jeho obnovu.
Volyně (součást obce Výsluní) se nachází na silnici III. třídy, která vede údolím Prunéřovského potoka a jeho přítoků od bývalého Prunéřova (silnice I/13) pod hradem Hasištejn a dále k silnici II/223 u bývalé obce Rusová. Na této křižovatce u jižní části větrného parku Kryštofovy Hamry se nachází nejbližší autobusová zastávka (linka Chomutov - Výsluní - Vejprty, sporadicky obsluhovaná i ve volných dnech), o málo dál směrem k západu pak zastávka Rusová na trati Chomutov - Vejprty (dva páry spojů ve volných dnech). Kostel bývá přístupný při akcích, pořádaných spolkem jeho přátel (viz kontakt). Nedaleko od Volyně se nachází lokalita výskytu zakrslé břízy ojcovské, jediná na území ČR.
Ivan Grisa, 11.10. 2011
Někdejší obec Volyně vznikla podél dálkové cesty z českého vnitrozemí přes Žatec a Kadaň do Saska. Lze předpokládat, že vzhledem k původně slovanskému jménu (středověké transkripce Wolaw, Wolow, Wolynie, do roku 1945 německy Wohlau) k tomu došlo ještě před zahájením kolonizace německojazyčnými osídlenci v souvislosti s rozvojem rudného hornictví. Volyně byla poslední vsí před hlavním hřebenem Krušných hor ve směru z údolí Ohře. Význam Volyně byl potvrzen stavbou gotického kamenného kostela, k níž došlo zřejmě krátce po roce 1300. Mohla mít souvislost s rozvojem těžby železné, zlaté a stříbrné rudy v okolí Přísečnice, která se až do svého barbarského zničení na přelomu 60. a 70. let 20. století nacházela hned za zmíněným hřebenem. K původní stavbě náleží hranolový presbytář s křížovou klenbou a pravděpodobně i většina obvodových zdí lodi. Sakristie, která se přikládá k severnímu boku kněžiště, pochází…
číst dále
Ivan Grisa, 11.10. 2011