
Manský Dvůr je velkostatek v chebském stylu, který je postupně opravován a rekonstruován. Ve statku je malé muzeum s nálezy z mariánskolázeňska a chebska Z. Buchteleho. Pan Buchtele se zasloužil se svou rodinou o záchranu hradu ve Skalné a za řadu objevů v kraji vděčíme jeho práci (viz např. Nimrod). Na Manském Dvoře je penzion s možností sportovního rybolovu a projížděk na koni. V sousedním údolí leží část obce Dolní Žandov – Salajna s řadou statků ve stylu venkovské chebské architektury.
Za minulého režimu byl statek ve vlastnictví státních statků a značně zchátral. V posudku arch. Vystyda z r. 1992 se píše: "Souhrnně se dá říci, že stavební stav je na hranici rekonstruovatelnosti". V současné době probíhá postupná záchrana budov. V jedné z nich je penzion, v další části malé muzeum. Zemědělská činnost je soustředěna kolem nedalekého kravína, který je čerstvě opraven a rekonstruován pro ustájení koní.
Oblast kolem Dolního Žandova (Manský dvůr je od něho vzdálen asi 3 km) se v listině z roku 1086 o hranicích pražského biskupství uvádí pod různými obměnami slova Tugost. Z toho lze soudit, že se jedná o název pohraniční knížecí hradové oblasti. V 11. a 12. století v Kynžvartském a Žandovském průsmyku vznikla opevněná sídla, která chránila hranici a střežila cesty do vnitrozemí. Do soustavy místních opevněných sídel patřil i Manský dvůr a nedaleké Úbočí, které je jako hrad připomínáno až 1360. Vznik obou tvrzí lze vytušit již ve druhé polovině 12. století. Místo, na kterém je Manský dvůr postaven, je prokazatelně propojeno se strážní soustavou ze 12. a 13. století a plně odpovídá nárokům opevnění své doby. Kamenný dvorec obehnaný hlubokým příkopem naplněným vodou a valem v severozápadní části byl zárukou, že spolu s nedalekou tvrzí Úbočí bude široce otevřené údolí bezpečně ochráněno. Příkop kolem… číst dále
Muzeum má dobrovolné vstupné Vstup v otvíracích hodinách penzionu
V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.