
Hrad je ukázkou rozvinuté formy hradu donjonového typu, kdy dominantní obytnou věž doplňují další provozní a hospodářské budovy. Do hradu se vstupovalo kulisovou bránou. Dispozice hradu byla dvojdílná. Po průjezdu obdélným branským stavením stála vlevo dlouhá hospodářská budova a naproti byla vyhloubena studna. Uprostřed vnitřního hradu stála samostaně obdéná obytná věž – donjon, k hradbě obíhající jádro pak byla zevnitř přistavěna další dvouprostorová budova. Jádro obíhala ještě parkánová hradba, k níž byly přistavěny další hospodářské budovy. Celý hrad obíhal příkop a val, na kterém stávala palisáda a v čele i srub.
Hrad stával na nízkém ostrohu obklopen nejspíš jen dřevěnými ploty; mezi nimi a hradem bývaly příkopy. Zachovaly se jen zbytky základových zdí, brány a obytné věže nepravidelného půdorysu. Původ hradu Kozího nebo též Kozího hrádku je historicky doložen písemnými prameny až v druhé polovině 14. století. V r. 1377 držel hrad maidburský purkrabí Jan mladší z Hardeka, který v r. 1391 prodal Kozí hrad s dvorem a vesnicemi Kravínem (dnes jen dvůr), Lhotou (Zárybničnou), Lipím, Turovcem a dvůr Bedřichov příbuznému Jindřichovi z Hradce (byl ženat s Eliškou z Hardeka). V l. 1406–1407 je znám Vilém z Újezda „seděním na Kozí" a jeho synové Ctibor (1408–1437) a Jan (1408–1457), z nichž jeden hostil mistra Jana Husa. Ten pobýval na hradě dvakrát, poprvé od října 1412 do konce roku, podruhé od velikonoc 1413 do jara 1414. Věnoval se kazatelské činnosti na hradě i v okolí („mezi ploty pod hradem" a „pod… číst dále