Turistické cíle v okolí obce Postřelmov

Skromné zbytky hradu z 13. století postaveného Bludem III. Zanikl za uherských válek po dobytí Matyášem Korvínem. Zbytky hradního zdiva byly použity v pol. 19. stol. na stavbu silnice.

Nepatrné zbytky hradu a trojkřídlý renesanční zámek.Za česko - uherských válek byl hrad dobyt a pobořen. Lichtenštejnové postavili v r. 1624 v Bludově znovu panské sídlo. Zámek byl rozšířen a celkově barokně upraven na počátku 17. století.

Zámeček postaven pravděpodobně po roce 1530 za Žerotínů. Snad na počátku 17. století přestavěn na pozdně renesanční letohrádek. V roce 1741 vyhořel a za použití zbytků zdí byla na jeho místě postavena barokní sýpka.

Původně renesanční tvrz později využívaná jako hostinec, dnes zaniká v zástavbě obce. Tvrz nechal vybudovat Tobiáš Prog z Velmic v druhé polovině šestnáctého století.

Muka stojí u polní cesty na severovýchodě vesnice. Raně barokní sloupková boží muka z maletínského pískovce s jetelovým křížem ve vrcholu zdobí reliéf kříže. Asi 2,5 m vysoký čtyřhranný sloup s vrcholovou kaplicí a jetelovým křížem na stříšce. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek r. 2007.

Pilířová boží muka z pískovce vysoké 3 m. V horní části s deskou na hlavici sloupu. Na ní osazena kaplice. V orámovaných plochách kaplice reliéfy. Boží muka jedna z nejstarších v regionu. Památkově chráněno od r. 1964.

Nedatovaná zděná hranolová boží muka se čtyřmi nikami postavená snad před r. 1834 kdy je v tomto místě prvně doložena drobná sakrální stavba.

Rozhledna Bradlo je nejvyšší hora Úsovské vrchoviny. Stojí na hornině zvané "kvarcit" utvářející se patrně již od doby ledové. Hřbet Bradla se nazývá suk, nebo také tvrdoš. Vznikl patrně klesáním a následným zvednutím okolních hornin.

Zřícenina gotického hradu. Vystavěný krátce po roce 1330. Sloužil jako pevnost husitů. Podlehl Matyášově černé rotě, byl dobyt a zpustošen. Po nejnutnějších opravách byl sice ještě několik let využíván, už roku 1513 je však označen za zbořený.

Hrádek, lidově zvaný Burgstein, byl založen asi na přelomu 13.–14. stol., pravděpodobně za Jiljího ze Švábenic a na Úsově či jeho synem. Existence sídla však neměla dlouhého trvání, proto zřejmě neexistují písemné záznamy. V místě asi původně dřevěného hrádku jsou dochovány valy a vylámané příkopy.

Tvrz z pol. 13. století vybudovaná Benedou z Dubicka, poškozená r. 1424 a zpustošená r. 1471. Pozůstatky tvrze jsou uchovány v sakristii kostela Povýšení sv. Kříže a v památkově chráněné hřbitovní zdi se dvěma opěráky.

Původně gotický dům prodělal v 16. století řadu renesančních přestaveb. Po ničivém požáru v roce 1793 dostala budova dnešní podobu. Vletech 1997-98 proběhla nákladná rekonstrukce stavby a dnes dům slouží potřebám muzea.