
Původní budovu špitálu nechal r. 1578 postavit v pozdně gotickém slohu tehdejší majitel světelského panství Burian Trčka z Lípy pro pět chudých obyvatel města. Špitál byl těžce poškozen během nájezdu Švédů za třicetileté války a r. 1645 byl nákladně obnoven. V 19. století budova sloužila také jako škola a obytný dům. Tehdy byla r. 1834 přestavěna péčí nových majitelů panství, starohrabat Salm-Reifferscheidtů. V r. 1881 byla však chátrající budova stržena a nově postavena podle plánů architekta Linsbauera, stavbu vedl stavitel J. Zeman. V této podobě se jako obytný dům dochovala dodnes. Nad vchodem jsou umístěny erby rodů, které se o stavbu zasloužily, Trčků z Lípy a Salm-Reifferscheidtů. Vlevo od vchodu je umístěna pamětní deska připomínající, že se zde jako syn učitele narodil patrně nejvýznamnější světelský rodák, hudební skladatel Alois Jelen (1801-1857). Jelen absolvoval gymnaziální studia v Praze, kde se zapojil do… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.