Rokokový zámek, původně hrad ze 13. stol. V r. 1719 opraven po zpustošení Švédy za třicetileté války. Kolem r. 1770 přestavěn na rokokový zámek ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníka. Další úpravy v r. 1800. V 19. stol. byly obnoveny interiéry.
Hlavní obrázek místa
Libá
východní křídlo s bergfritem
2003 ©Zany
Na místě dnešního zámku v Libé stával hrad, který vznikl ve 13. století. První zpráva o něm je z r. 1264, kdy je uváděn chebský rychtář Ruprecht z Nového Libštejna (Libé) a jeho bratr. K hradu Libé patřilo v oné době několik vsí v jeho okolí. Libštejnové vymřeli rytířem Jindřichem († 1292) a jejich léna připadla jako odúmrtí říši. Dalšími jejich držiteli byli Persberkové, z nichž je Dětřich v r. 1298 prodal valdsaskému klášteru. Valdsaský opat Giebl (1339 – 1349) dal kolem hradu postavit mohutné hradby, ale později prodal Libou neznámému kupci. Ten však byl dán pro zrušení zemského míru do říšské klatby a jeho hrad Libá byl na pokyn bavorského vévody Rudolfa rozbořen a dnes z něj zbývá pouze okrouhlá románská věž (hláska). Panství Libou propůjčil v r. 1346 Jan Lucemburský jako české korunní léno Františku Gossweinovi a Karel IV. mu povolil v r. 1355 hrad obnovit. Jeho synové se však dopustili četných loupeží a proto jim král Václav IV. hrad odňal a propůjčil jej v r. 1381 Leuchtenberkům. Ti jej r. 1400 prodali chebském měšťanu Erhardu Rudischovi. Po jeho smrti v r. 1406 zdědili Libou rytíři ze Sparnecku a od nich ji v r. 1426 koupili jako chebské léno Koruny české Cedvicové z Najperku (Neuberg, dnes Podhradí na Ašsku). Ti se však brzy oddělili a vytvořili v 15. století samostatný rod Cedviců Libštejnských (o dr. 1790 říšská hrabata), kterým panství Libá náleželo až do r. 1945. Jeden z nich, Jiří Cedvic z Libštejna, se však dopouštěl za slabé vlády Vladislava II. Jagellonského loupeží a svévolného vymáhání cel a mýt na zemské hranici, čímž poškozoval chebský obchod. Proto chebští v r. 1509 jeho hrad (F. A. Heber pro něj k tomuto datu uvádí i český název Šebicary) oblehli a dobyli. Cedvic a jeho společník Ondřej z Bachu utekli přes rybník do Bavorska, a sedmdesát zajatých obránců hradu…  číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, 5.3. 2005
historie

Hrad a zámek sezóna 2017, otevřen od 1. dubna, otevírací doba - začátek prohlídek út,čt,so,ne od 10, 11, 14 , 15 hod Doba prohlídky 50 min - Expozice Běh času hrad Libá, věž tel. 733 313 722

Jan Holoubek , 21.3. 2017

Karlovarský kraj,  Cheb  (CH), Libá

Místa v okolí

 Pomezná
 Hohenberg
 Ostroh
 kostel sv. Wolfganga
 Hazlov
 Poustka
 Bříza
 Goethovy skalky
 vodní nádrž Skalka
 Cetnov
 Liebeneck
 Bismarckova rozhledna
 Skalka
 Kapellenberg
 fara
 metorologický sloup
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Olgy
 Císařské lázně
 Salingburg
 Starý Rybník
 kaple Panny Marie
 Starý Rybník
 Thierstein
 pramen Natálie
 hrobka Hendrich
 Skalná
 Chlumeček
 Skalná
 Václavský hrad
 Cheb
 Schirdingerovský dům
 Špalíček
 kostel sv. Mikuláše
 
 Neuhaus
 Dudácká kašna
 železniční viadukt
 Háj u Aše
 minerální pramen
 kostel sv. Vavřince
 Soos
 Neuberg
 Podhradí
 Podhradí
 židovský hřbitov
 Kopaniny
 Doubravský pramen
 Doubrava
 Starý Hrozňatov
 Luby
 kostel sv. Ondřeje
 Luby
Kontaktní informace
Hrad a zámek Libá
351 31 Libá 9
Tel: +420603506790, +420 733 616 722
http://www.libaczech.cz/
j.h.ing@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 1413
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 28.3.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama