Libá (Liebenstein)

Na místě dnešního zámku v Libé stával hrad, který vznikl ve 13. století. První zpráva o něm je z r. 1264, kdy je uváděn chebský rychtář Ruprecht z Nového Libštejna (Libé) a jeho bratr. K hradu Libé patřilo v oné době několik vsí v jeho okolí. Libštejnové vymřeli rytířem Jindřichem († 1292) a jejich léna připadla jako odúmrtí říši. Dalšími jejich držiteli byli Persberkové, z nichž je Dětřich v r. 1298 prodal valdsaskému klášteru. Valdsaský opat Giebl (1339 – 1349) dal kolem hradu postavit mohutné hradby, ale později prodal Libou neznámému kupci. Ten však byl dán pro zrušení zemského míru do říšské klatby a jeho hrad Libá byl na pokyn bavorského vévody Rudolfa rozbořen a dnes z něj zbývá pouze okrouhlá románská věž (hláska). Panství Libou propůjčil v r. 1346 Jan Lucemburský jako české korunní léno Františku Gossweinovi a Karel IV. mu povolil v r. 1355 hrad obnovit. Jeho synové se však dopustili četných loupeží a proto jim král Václav IV. hrad odňal a propůjčil jej v r. 1381 Leuchtenberkům. Ti jej r. 1400 prodali chebském měšťanu Erhardu Rudischovi. Po jeho smrti v r. 1406 zdědili Libou rytíři ze Sparnecku a od nich ji v r. 1426 koupili jako chebské léno Koruny české Cedvicové z Najperku (Neuberg, dnes Podhradí na Ašsku). Ti se však brzy oddělili a vytvořili v 15. století samostatný rod Cedviců Libštejnských (o dr. 1790 říšská hrabata), kterým panství Libá náleželo až do r. 1945. Jeden z nich, Jiří Cedvic z Libštejna, se však dopouštěl za slabé vlády Vladislava II. Jagellonského loupeží a svévolného vymáhání cel a mýt na zemské hranici, čímž poškozoval chebský obchod. Proto chebští v r. 1509 jeho hrad (F. A. Heber pro něj k tomuto datu uvádí i český název Šebicary) oblehli a dobyli. Cedvic a jeho společník Ondřej z Bachu utekli přes rybník do Bavorska, a sedmdesát zajatých obránců hradu…  číst dále