První zmínka o tvrzi je z r. 1220, kdy na ní sídlil Budislav z Kovářova. Funkci panského sídla ztratila po r. 1592 kdy Kovářov připojil Jan Jiří ze Švamberka k Orlíku. Později zde byl hospodářský dvůr. Za pozůstatek tvrze je považováno čp. 25 či 46.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 06/2009
Graficke pismenko První písemná zmínka o tvrzi Kovářov je z roku 1220, kdy na ní sídlil vladyka Budislav z Kovářova. Druhým známým majitelem je Rynart z Kovářova, který zemřel před rokem 1318. Vývoj obce byl poněkud složitý, ve 14. století byla rozdělena na čtyři díly. Díl s tvrzí vlastnil tehdy rod Brusů z Kovářova (přídomek z Kovářova tehdy používaly i jiné drobné vladycké rody). Významným majitelem tvrze byl Matěj Brus z Kovářova, který získal za zásluhy za obranu Karlštejna od krále Zikmunda v Kovářově i další majetky. Jeho potomci prodali kovářovské majetky Janu a Matěji z Jetřichovic a od nich tvrz v roce 1497 získal Jan ...
Milan Caha (zdroj: T. Durdík, B. Nechvátal, F. Kašička: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku, Prácheňské museum, Písek 1995), 6.1. 2010

    popis

    Přesná lokalizace staré kovářovské tvrze není jednoznačná. Starší autoři ji uvádějí západně od kostela, v bezprostředním sousedství hřbitova, a její pozůstatky viděli v mírném návrší s náznaky příkopu a budovou dnešního čp. 46, kdysi součástí velkého hospodářského dvora. Pro tuto lokalizaci nasvědčují i předválečné nálezy klenutých sklepů a kamenných portálků, snad z předhusitské doby. Novější autoři (včetně Pocheho) za pozůstatek tvrze považují

    Milan Caha (zdroj: T. Durdík, B. Nechvátal, F. Kašička: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku, Prácheňské museum, Písek 1995), 6.1. 2010

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

    Edice Kartografie
    tvrz
    zachovalý
    nepřístupno
    Česká republika
    Jihočeský kraj
     Písek  (PI)
    Kovářov