
Nejstarší písemná zmínka o vsi tehdy zvané Zbynice se objevuje k roku 1293, kdy se uvádějí služebníci Smila z Nových Hradů Hron a Dětmar ze Zbynic, jejichž potomci vlastnili statek až do poloviny 15. století. Poté byl načas připojen k nedalekým Holešicím, které vlastnili vladykové z Kadova a později Šicové z Drahenic. Roku 1547 byly Zbenice opět připojeny tentokrát k Bukovanům a tvrz byla od té doby využívána pouze sporadicky a nedlouho poté pravděpodobně zanikla, takže dodnes se z ní dochovalo pouze tvrziště. Když roku 1618 koupil Zbenice od Jana Vlka z Kvítkova Vilém Šléglovský ze Šicendorfu, nechal zde postavit novou pozdně renesanční čtyřkřídlou tvrz s malým uzavřeným nádvořím. Budova má dodnes valeně klenuté přízemí a plochostropé patro, přístupné trojramenným schodištěm doplněném pavlačemi po vnitřním obvodu nádvoří. Vilémova manželka Alena, rozená ze Stříteže, se po jeho smrti znovu provdala za Jindřicha… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.