kostel sv. Vavřince

Jeho nejstarší část - loď s portálem nepomuckého typu - pochází z období kolem poloviny 13. století, presbytář pak z poloviny 14. století. Patří k nejstarším kostelům na Příbramsku. Kostel je jednolodní, obdélného půdorysu, s hranolovou věží v západním průčelí, zakončený pětibokým presbytářem, s obdélnou sakristií na severní straně. Hranolová věž je dvoupatrová, v průčelí má obdélný žulový portálek, uzavřený dřevěnými dveřmi. Nad ním je naležato oválné okénko; v 1. patře má jediné obdélné segmentově sklenuté okno v průčelí a v 2. patře - zvonici - pak má okna téhož tvaru na všech stranách. Je krytá osmibokou jehlancovou oplechovanou střechou a vrcholí makovicí s kovaným jednoramenným jetelovým křížem. Obdélná loď a sakristie mají obdélná segmentově zaklenutá jednoduchá okna bez šambrán. Na jižní straně lodi je zasazen raně gotický lomeně sklenutý portál tzv. nepomuckého typu, s navlečenou talířovou, zde pletencem zdobenou hlavicí; uzavřený dvoukřídlými dřevěnými dveřmi s uměleckým železným kováním. Charakter pětibokého presbytáře určují tři mohutné, jednou odstupněné opěrné pilíře. Nižší přístavek sakristie na severní straně je zcela bez oken; na východní straně je prolomený pravoúhlý vchod s dřevěnými zárubněmi i dveřmi. V nadpraží je nízký světlík, který představuje jediné přirozené osvětlení sakristie. Loď je krytá sedlovou střechou; presbytář se sakristií pak valbovou, vše dvojitě kladenými taškami bobrovkami. Interiér lodi je sklenut plochostropě; presbytář žebrovým křížem na jednoduché hladké jehlancové konzoly; kruchta na třech segmentových obloucích. Nástropní malby asi z přelomu 19. a 20. století. Zařízení: barokní; hlavní oltář raně barokní z 2. poloviny 17. století - sloupový, portálový, s akantovými křídly a původním kvalitním obrazem Mučení sv. Vavřince, připisovaným Karlu Škrétovi. Kazatelna z roku 1740 s plastickou výzdobou. Před západním průčelím hranolové věže stojí kříž na kamenném odstupněném hranolovém podstavci. Kostel je památkově chráněný od 3. 5. 1958..