
Kaple sv. Vavřince se nachází na polské, původně slezské straně vrcholu Sněžky. Každoročně se tu na den svatého Vavřince, 10. srpna, koná ve výšce 1602 m n. m. slavnostní mše. Vrchol Sněžky je dostupný po řadě turistických stezek, např. z Pece pod Sněžkou Obřím dolem, z Velké Úpy přes Růžovou horu, hřebenovkou od Pomezních bud nebo z opačné strany od Luční boudy. Nejsnadnější je použití lanové dráhy z Pece pod Sněžkou. Z polské strany je nejsnadnější přístup z předvrcholu Kopa, na který vede sedačková lanovka z města Karpacz.
Vnitřní klenutí zploštělé kopule je pokryto malbami z 80. let 19. století. Kaple je postavena z kamene v barokním stylu a stojí na kamenné podezdívce. Zdi jsou z vnější strany kryté svislým dřevěným opláštěním. Kuželová střecha kaple i valbová stříška předsíně je krytá dřevěným šindelem a opatřena vrcholovým křížem. Vitrážová okna jsou oválná. Vybavení kaple je velmi skromné, zahrnuje oltář s postavami Matky Boží, svatého Vavřince a svatého Vojtěcha. V předsíni se nachází pamětní (epitafní) deska Jana Odrowąża-Pieniążka z roku 1828. Deska byla bohužel odstraněna z původního místa a umístěna na boční stěnu hned za vstupními dveřmi. Na tomto tmavém místě si jí proto málokdo všimne. Kapli na tehdejším pruském území, která začátkem 19. století sloužila také jako úkryt pro návštěvníky v případě nepřízně počasí, navštívil v roce 1828 polský student z Warszawy Jan Odrowąż-Pieniążek a poté pokračoval ve své cestě. Od té doby však o něm nikdo neslyšel ani ho neviděl. Nápis na desce uvádí, že se „nikdy nevrátil do rodné země“. Předpokládá se totiž, že se tehdy utopil v rašeliništích, která se nacházejí ve výši asi 1400 m n. m. na planině Równia pod Śnieżkou. Je to ale jen domněnka. Skutečný osud polského studenta zůstal neznámý, protože jeho tělo nebylo nikdy nalezeno..
Stavební práce vedl Bartłomiej Nantwig z Gryfowa Śląskiego (tehdy německy Greiffenberg). Přes četné obtíže byla kaple dokončena v roce 1681 a byla opatřena oltářem z cisterciáckého kláštera Grüssau (česky Křešov, nyní polsky Krzeszów). Slavnostní vysvěcení proběhlo na den svatého Vavřince dne 10. srpna 1681 a provedl jej opat křešovského kláštera Bernard Rosa. Bohoslužby se tu původně konaly pětkrát ročně. Kaple však byla v roce 1810 uzavřena a do roku 1850 sloužila jako hospoda a útulek. Roku 1854 byla znovu vysvěcena a následně několikrát poničena požárem a obnovena. Změnou hranic po 2. světové válce se ocitla na území Polska. Je památkově chráněna. Každoročně se tu na den svatého Vavřince, 10. srpna, koná ve výšce 1602 m n. m. slavnostní mše..