
Málo známé zbytky hrádku, v literatuře uváděné jako hrad u Brandova (někdy též Loupežnická skála – Raubschloss), se dochovaly v těsné blízkosti státní hranice s Německem na skalnatém břitu nad Načetínským potokem, na dohled od domků osady Kolonie, asi 1 km jihojihozápadně od Brandova. Stačí se vydat z Brandova po modré značce směrem na Gabrielinu huť a údolí Telčského potoka a v osadě Kolonie uhnout za posledním domkem vpravo po pěšině směrem k lesíku, skrývajícímu malé, ale výrazné návrší ze zbytky hrádku.
V čele jádra (na severní straně) jsou patrné stupňovité úpravy podloží, patrně související s řešením vstupu. Nad nimi se nachází do skály vytesaný pravoúhlý prostor o rozměrech 1,2 x 0,8m, blíže nejasného účelu. Další stopy úprav či zástavby jádra již nejsou jednoznačně patrné, přestože je pravděpodobná existence nějakých konstrukcí zvláště v jižní části. Dále k jihu vybíhá klesající úzká ostrožna hradního jádra do mohutných skalních útesů, z jejichž vrcholu je dobře přehledné celé údolí Načetínského potoka pod hradem a lze proto usuzovat, že tu mohla existovat nějaká strážnice. Hrad byl pravděpodobně jednoduchou jednodílnou dispozicí a jeho konstrukci tvořilo převážně dřevo. Vzhledem k omezenému prostoru obsahovalo jádro zřejmě jen obranný či vstupní objekt v čele proti vstupu a obytnou budovu v jižní, lépe chráněné části..
V druhém dílu svých Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlößer z roku 1844 historik František Alexander Heber uvádí: „stejný osud zapomnění postihl také tvrz, ležící kdysi mezi Červeným Hrádkem a Brandovem, severozápadně od Jezeří, kterou nyní znají okolní obyvatelé jen pod jménem Alte Schloss, tj. Starý zámek. Dodnes tedy není známo ani původní jméno opevněného sídla, ani jeho osudy. Ke znovuobjevení tohoto zajímavého místa došlo až díky práci německých amatérských historiků D. Geyera a A. Kirsche v 90. letech 20. století. Podle keramiky, nalezené od té doby při několika povrchových průzkumech, je možné stanovit krátkou dobu života hradu do 2. poloviny či spíše závěru 13. století.
Malý hrad byl zřejmě pouze strážním hradem a proto je pravděpodobným stavitelem hradu král. Hrad byl vystavěn na severojižně se táhnoucí ostrožně. Přístup do něho byl ze severu zřejmě po můstku přes do skály vytesaný příkop. Směrem k východu je na vnější straně příkopu navršen val, na který navazovalo pravděpodobně z větší části dřevěné opevnění obtáčející vnitřní hrad. Na západě ostrožna prudce spadá do údolí Načetínského potoka. V jádru hradu lze rozeznat při vstupu nevelký, do skály vytesaný objekt, jižněji od něj nepatrné zbytky zástavby ve formě terénních nerovností. Nejjižnější část ostrožny zaujímá skála, která prudce spadá do údolí a jejíž vrchol mohl být opatřen dřevěnou pozorovatelnou. Stavby nevelkého strážního hradu byly dřevěné a jak dokládají archeologické nálezy zuhelnatělých dřev, byl hrad nejspíš počátkem 14. století zničen požárem a již neobnoven. Ze současného stavu terénních nerovností není možné bližší určení podoby hradu, je pravděpodobné, že šlo o malý horský strážní hrad vystavěný z popudu krále..