Románská rotunda sv. Mikuláše na Zámeckém vrchu v areálu knížecího hradu. Stavba z přelomu 11. a 12. století byla v polovině 19. stol. přestavěna arch. Kornhäuselem do podoby novorománské kaple. V 70. letech 20. stol. obnoven její původní vzhled.
Hlavní obrázek místa
Rotunda sv. Mikuláše
© Miroslav BITTER 03/2007
Graficke pismenko Románská rotunda sv. Mikuláše, nacházející se na Zámeckém vrchu, patří mezi nejstarší a nejcennější stavby nejen knížecího těšínského hradu, ale i celého bývalého Těšínského knížectví, jehož polovinu bohužel zabralo v roce 1920 Polsko. Rotunda plnila po mnohá staletí funkci hradní (zámecké) kaple a dotvářela charakter pevného knížecího hradu. V roce 1839, při výstavbě letního zámku Habsburků na místě tzv. Dolního hradu podle projektu slavného vídeňského architekta Josefa Kornhäusela, byla podle projektu téhož autora přestavěna radikálně i zámecká kaple – rotunda. Kaple získala tehdy velmi moderní klasicistní vzhled, který zcela setřel její původní charakter. ...
Jan P. Štěpánek, 3.3. 2006

    historie

    Popis rotundy sv. Mikuláše
    Stavba je postavena z vápence na půdoryse kruhu o vnějším průměru 9,30 m a vnitřním 6,40m. Ke hlavní stavbě, která je vysoká 11,3 m, přiléhá od východu půlkruhová apsida o poloměru 1,40 m. V západní části, symetricky ke vchodu, se nachází empora stojící na dvou sloupech a čtyřech polosloupech z pískovce, na kterou vede schodiště v síle zdi rotundy.
    Jan P. Štěpánek, web, 3.3. 2006
    Rotunda s. Mikuláše byla postavena na přelomu 11. a 12. století a po mnoho století fungovala jako hradní (zámecká) kaple. Rotunda, jako jediná kamenná stavba nejstarší fáze těšínského hradu, sloužila v dobách války a útoku za hlavní oporu při obraně hradu. Rovněž plnila funkci hlavního kostela těšínské kastelánie. S budovou kastelána byla spojena mostem. Při rotundě, čili hlavní hradní kapli, se nacházel nejstarší těšínský hřbitov. Ten fungoval

    Jan P. Štěpánek, Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku (K.Kuča, Libri), web, 3.3. 2006