
Rovensko se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Leží 3 km severně od Zábřehu a 11 km jihozápadně od Šumperka. Socha sv. Filomény stojí na konci vesnice u silnice vedoucí do Zábřehu, 700 m od křižovatky v obci. Socha již stojí mimo zastavěnou část obce, asi 250 m od posledních domů.
Ty byly pokáceny. Snad okolo sochy budou vysazeny stromy nové a socha opět bude jimi v budoucnu znovu malebně obklopena. Socha pochází z 2. poloviny 19. století, kdy se kult této raně křesťanské mučednice a světice šířil v českých zemích. Objekt je v oficiálních územně analytických podkladech ORP Zábřeh veden jako chráněná hodnota území pod přesným popisem „kamenný sloup se sochou sv. Filomény“. Jedná se o klasický drobný sakrální objekt z 19. století, kamenný sloup, na jehož vrcholu je umístěna socha světice..
Její otec byl vládcem v malé provincii v Řecku. Pro hrozbu války ze strany císaře Diokleciána se její otec rozhodl s celou rodinou vydat lodí za ním jednat o podmínkách míru. Filoméně bylo 13 let a vynikala mimořádnou krásou. Jejího otce oslepila císařova vstřícnost, se kterou žádal o ruku jeho dcery, proto s návrhem souhlasil. Filoména však prohlásila, že nemůže a ani nesmí si vzít nikdy žádného muže, protože své panenství již zaslíbila Bohu a ten slib má přednost před vším ostatním. Zdůraznila, že její říše je v nebi. Pevnost této víry způsobila následnou císařovu zlobu. Uvržení do vězení v řetězech, ani vše co následovalo ji, ale nemohlo zlomit, protože ji držela modlitba, kterou posilovala své úsilí nepřetržitě se svěřovat Ježíši a jeho nejčistší Matce. Po 37 těžkých dnech v žaláři zažila vizionářské setkání, při kterém se jí Matka Boží zjevila s Božským Dítětem v náruči a řekla jí, že po třech dnech vyjde z vězení, aby trpěla ještě horší muka. Dioklecián se potom rozhodl pro její veřejné mučení. S odůvodněním, že před císařem dává přednost zločinci, kterého jeho národ odsoudil k ukřižování, byla u sloupu bičována až ke ztrátě vědomí a zkrvavení celého těla. Do rána byla anděly uzdravena. Na rozkaz Diokleciána byla přivázána ke kotvě a vhozena do Tibery, ale andělé uvolnili její přivázání a přenesli ji na břeh. Císař to považoval za její čarodějné schopnosti a přivázanou k vozu ji dal vláčet ulicemi města. Po sladkém spánku se opět probudila zdravá a císař pak v záchvatu vzteku nařídil do jejího těla střelbu šípy. Ty ale vypovídaly přirozenou poslušnost. Jako na čarodějnici dále nařídil střílet do ní rozžhavenými šípy, ty však nabíraly jiný směr. Šest lučištníků zemřelo a řada přítomných se zřekla pohanství. Zděšený tyran pak hned dal Filoméně setnout hlavu. Bylo to v pátek 10. 8. Ona pak od svého Snoubence obdržela korunu panenství i palmu mučednictví. Její hrob byl zapomenut a objeven až archeology po 1 500 letech od její smrti. Dne 24. 5. 1802, při vykopávkách ve starých katakombách svaté Priscilly v Římě, při průzkumu v hrobových polích došlo k odhalení hrobu vytesaného ve skále. Filoména je patronkou uzdravování, rakoviny nebo poranění a srdce. Svatořečena byla Řehořem XVI. Svátků se slaví několik, 10. 1. narození, 25. 5. nalezení ostatků a 10. 8. její umučení. U nás není její kult příliš rozšířen, za hlavní kultovní místo je považován Koclířov u Svitav, kdy je zde pořádána o 2. srpnové neděli pouť..