Stanice Hevlín, stromy již nestojí.
© Pavel Semple 03/2018
Trať byla postavena tak, aby mohla být v případě potřeby dvojkolejná. Záplavovou oblast Dyje překračovala osmi mosty, z nichž zbyly již jen některé kamenné pilíře na obou stranách hranice. Na moravské straně byla část železničního náspu odstraněna při stavbě železné opony. Nulový kilometr tratě je ve Vídni. Z Vídně do Lávy nad Dyjí dnes jezdí moderní elektrické jednotky. Trať je i nadále jednokolejná. Rakouské kolejiště končí v kilometru 83,6. Na moravské straně končí kolejiště na náspu jižně od dvojkolejné stanice Hevlín v kilometru 85,585. U silničního přejezdu na jižní straně nádraží je původní kilometrovník s kilometrem 85,7. Bývalý strážní domek č. p. 5 u tohoto kilometrovníku mohl být v roce 1881 upraven pro účely první vlakové zastávky. Přejezd má funkční mechanické závory. Secesní staniční budova byla postavena podle plánu architekta Františka Uhla v roce 1910. Je v dobrém stavu, dochovala se i její dřevěná… číst dále
Dnešní místní dráha byla původně součástí hlavní tratě z Vídně do Brna přes Hrušovany nad Jevišovkou. Byla tedy součástí alternativní trasy stávající hlavní tratě z Vídně do Brna přes Břeclav. Zatímco trať přes Břeclav provozovala od roku 1839 c. k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda, trať přes Hrušovany nad Jevišovkou provozovala od roku 1870 c. k. privilegovaná Rakouská společnost státní dráhy. Šlo tedy o dvě konkurenční tratě. Žádost ke stavbě podaly státní dráhy již v listopadu 1859, došlo ale k soudnímu sporu mezi oběma společnostmi. První vlaky vyjely na novou trať 24. listopadu 1870. V roce 1873 jezdil na dráze mezi Vídní a Brnem jeden pár rychlíků, dva páry osobních vlaků a jeden pár smíšených vlaků. Osobní vlaky vyrazily z Vídně po šesté hodině ranní a šesté hodině večerní. Do Brna dorazily po pěti hodinách jízdy. Cestou zastavovaly ve Stockerau, Lávě nad Dyjí, Hrušovanech nad Jevišovkou a Střelicích.… číst dále
|
Přihlášení |
