železnice Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov - Hevlín

Na moravské straně byla část železničního náspu odstraněna při stavbě železné opony. Nulový kilometr tratě je ve Vídni. Z Vídně do Lávy nad Dyjí dnes jezdí moderní elektrické jednotky. Trať je i nadále jednokolejná. Rakouské kolejiště končí v kilometru 83,6. Na moravské straně končí kolejiště na náspu jižně od dvojkolejné stanice Hevlín v kilometru 85,585. U silničního přejezdu na jižní straně nádraží je původní kilometrovník s kilometrem 85,7. Bývalý strážní domek č. p. 5 u tohoto kilometrovníku mohl být v roce 1881 upraven pro účely první vlakové zastávky. Přejezd má funkční mechanické závory. Secesní staniční budova byla postavena podle plánu architekta Františka Uhla v roce 1910. Je v dobrém stavu, dochovala se i její dřevěná pergola a vedle stojící dřevěné toalety. Od roku 2012 je kulturní památkou. Trať prochází katastry obcí Hevlín a Šanov. Stanice Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov se nachází v katastru obce Šanov. Na trati je jedna mezilehlá zastávka Hrabětice, která taktéž leží v katastru obce Šanov mezi oběma vesnicemi. Trať vede rovným terénem, její stavba vyžadovala pouze několik malých mostů. Za zastávkou Hrabětice je v oblouku tratě zářez, kterým dráha klesá do stanice Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov. Před vjezdem do nádraží je kilometrovník 92,3. Do Brna je to po trati 244 ještě 63 km..

Zatímco trať přes Břeclav provozovala od roku 1839 c. k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda, trať přes Hrušovany nad Jevišovkou provozovala od roku 1870 c. k. privilegovaná Rakouská společnost státní dráhy. Šlo tedy o dvě konkurenční tratě. Žádost ke stavbě podaly státní dráhy již v listopadu 1859, došlo ale k soudnímu sporu mezi oběma společnostmi. První vlaky vyjely na novou trať 24. listopadu 1870. V roce 1873 jezdil na dráze mezi Vídní a Brnem jeden pár rychlíků, dva páry osobních vlaků a jeden pár smíšených vlaků. Osobní vlaky vyrazily z Vídně po šesté hodině ranní a šesté hodině večerní. Do Brna dorazily po pěti hodinách jízdy. Cestou zastavovaly ve Stockerau, Lávě nad Dyjí, Hrušovanech nad Jevišovkou a Střelicích. V Hevlíně do roku 1881 zastávka nebyla. Rychlík vyrazil z Vídně odpoledne po jedné hodině, cestou nikde nezastavoval a do Brna dorazil po více než třech hodinách jízdy. Pro srovnání dnešní rychlíky jedou z Vídně do Brna přes Břeclav necelých 90 minut. Jízdní doba je tedy o polovinu kratší. Stanice Hevlín vznikla teprve v roce 1910, vznik samostatného Československa ale význam tratě oslabil. I tak po ní nadále jezdily přímé osobní vlaky mezi Vídní a Brnem. Na konci druhé světové války zničila všechny železniční mosty mezi Hevlínem a Lávou ustupující německá armáda. Trať byla opravena a v červnu 1946 byla opět průjezdná, k obnově pravidelné dopravy přes hranici ale nedošlo. V padesátých letech 20. století byly železniční mosty na moravské straně hranice odstraněny a hranice samotná byla uzavřena železnou oponou. Úsek trati z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína zůstal provozuschopný, ČSD jej provozovaly jako lokálku číslo 245. Po roce 1989 byly na obou stranách hranice snahy zdejší železniční spojení obnovit. Nic se ale nedělo a v roce 2010 byla nakonec na lokálce 245 zastavena pravidelná osobní doprava. Od té doby byly na trati jen občasné zvláštní jízdy pro veřejnost. V roce 2018 byla trať v havarijním stavu, muselo ale dojít alespoň k výměně prohnilých pražců, vlaky se totiž na dráhu vrátily. Stanice v Hrušovanech byla v roce 2018 na žádost obce Šanov přejmenována na Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov. Od února 2020 je majitelem tratě obec Hevlín. Legislativně byla lokálka převedena z kategorie regionální dráhy na místní dráhu. Tento krok na ní usnadňuje administrativu a provoz. Od roku 2021 je zde občasná turistická doprava. Ve staniční budově Hevlín má být zřízeno malé železniční muzeum..