Narva

To bylo na východě chráněno strmým svahem nad řekou Narvou. Na jihu a severu hrad chránily mělké rokliny. Pouze na západě byl zcela otevřený do širokých plání zdejší krajiny. Severně od hradního jádra bylo postaveno obdélné předhradí se zděnou hradbou. Na západní straně byl podél hradu vyhlouben příkop. Druhé vnější předhradí zaujalo plochý prostor před příkopem. Hradní jádro bylo postupně upraveno do podoby řádového hradu tak, aby svou podobou připomínal klášter. Kolem centrálního obdélného nádvoří byla postavena čtyři obytná křídla, která obsahovala dormitář, refektář, kapitulní síň, kapli a další klášterní interiéry. Nejstarší jsou křídla západní a severní spolu se spodní částí nového obdélného donjonu (obytné a obranné věže) Vysoký Hermann. Ten zaujal severozápadní nároží hradního jádra, aniž by vystupoval z jeho obvodu. Byl postaven na strategickém místě na zranitelné západní straně hradu. Z jeho ochozu bylo možné kontrolovat hradní jádro a obě předhradí. Východní a jižní křídla hradního jádra jsou, alespoň ve své dnešní podobě, mladší. Vznikla někdy v průběhu 15. stol. V tomto století bylo vnější předhradí výrazně rozšířeno dál na západ. Bylo obehnáno dosud zachovalou kamennou hradbou s dominantními válcovými věžemi v severozápadním a jihozápadním nároží. Před západní hradbou vnějšího předhradí byl vyhlouben široký příkop. V 16. stol. byla na říční straně k jádru hradu zvenčí přistavěna obdélná studniční věž. Ta stojí v prudkém východním svahu a její pata dosahuje ke břehu řeky. V 17. stol., v době švédské vlády, získalo město silné bastionové opevnění. To je z velké části dosud zachovalé. Součástí nového opevnění byl také hrad. Proto jižní strana vnějšího předhradí dostala nové bastionové opevnění. Jihozápadní bastion obehnal starší jihozápadní věž předhradí. Ta přitom zůstala stát spolu s celou západní hradbou. Na konci 2. světové války byl hrad těžce poškozen. Polovina věže Vysoký Hermann se zřítila. Po válce začala jeho postupná obnova, donjon a další chybějící části hradu byly dostavěny. Kamenné oblázky v průčelích donjonu jasně dělí staré a nové zdivo. Přechod je přitom místy zcela vertikální, od paty věže až ke střeše. Například severozápadní nároží donjonu je zcela nové, zatímco to jihozápadní je původní. Jádro hradu dopadlo lépe, zanikla horní část jeho jihovýchodního nároží a patrně také většina jižního průčelí. Zcela zničené bylo severovýchodní opevnění druhého předhradí. Původní vstup do jádra hradu je z druhého předhradí na severní straně. Dnes se do jádra hradu vstupuje novým vstupem na jižní straně. Z interiérů je přístupné hlavně západní křídlo. V jeho prvním patře je velký sál. Dále jsou přístupná všechna patra donjonu. Nad přízemím má sedm pater a nejvyšší podstřešní patro s krytým ochozem. Místnosti v prvním a druhém patře jsou klenuté..

na obchodní stezce, která vedla podél jižního pobřeží Baltského moře na východ. Právě pod hradem stezka překračovala řeku Narvu. Sever Estonska tehdy patřil Dánsku. Hrad měl čtvercové opevnění o stranách přibližně 40 m. Poprvé je zmiňován v roce 1277. Osada je ale starší, poprvé je doložena v roce 1241. V roce 1345 dostala městská práva od krále Valdemara IV. V roce 1346 prodal dánský král celou baltskou državu Livonským rytířům. Tento bojovný řád byl založen v roce 1202 biskupem z Rigy. Jeho úkolem bylo šířit křesťanství v Pobaltí. V roce 1236 se Livonští rytíři připojili k Řádu německých rytířů. Hrad v Narvě musel být po roce 1346 přestavěn do podoby řádového hradu tak, aby svou podobou připomínal klášter. Kolem centrálního obdélného nádvoří byla postupně postavena čtyři obytná křídla, která obsahovala dormitář, refektář, kapitulní síň, kapli a další klášterní interiéry. Někdy v této době byla v severozápadním nároží hradního jádra postavena vysoká obdélná věž, zvaná Vysoký Hermann. Hrad se stal hlavním sídlem velmistra řádu. V roce 1492 byla na druhém břehu řeky naproti hradu postavena ruská pevnost Ivangorod. Hrad se stal pohraničním opěrným bodem. V důsledku toho byla věž Hermann zvýšena do výšky 50 m tak, aby z ní bylo vidět do pevnosti. V období 1558 až 1581 patřila Narva Rusku. V roce 1581 dobyli Narvu Švédi. Během rusko-švédské války v letech 1590-1595 se Rusové neúspěšně snažili získat Narvu zpět. V roce 1659 město vyhořelo, od té doby v něm byly povoleny pouze kamenné domy. Vzniklo tak nádherné barokní město s moderním bastionovým opevněním. Na začátku Velké severní války (1700-1721) mezi Ruskem a Švédskem město v listopadu 1700 odolalo veliké ruské přesile. Rusové se domáhali přístupu k Baltskému moři, proto v roce 1703 Petr I. Veliký založil Petrohrad. V roce 1704 pak Rusové obsadili Narvu. Ta zůstala na seznamu ruských pevností do roku 1863. V roce 1890 se tu setkal německý císař Wilhelm II. s ruským carem Alexandrem III. V červenci 1917 obyvatelé města v referendu rozhodli o svém přiřazení k autonomní oblasti Estonsko. V roce 1918 pak vzniklo nezávislé Estonsko. Během estonské války za nezávislost bylo město od 28.11.1918 do 19.1.1919 okupováno Rudou armádou. Hranice s Ruskem se opět vrátila na řeku Narvu. Osudová byla 2. světová válka. Německou invazi a občasné bombardování během války město přečkalo bez větší úhony. V únoru 1944 se o město strhla urputná bitva, Němci se v něm totiž opevnili. K největším škodám došlo během dvou ruských leteckých útoků ve dnech 6. a 7. března. Staré barokní město bylo zničeno, zůstaly stát jen holé obvodové zdi domů. Rusové po válce připojili Estonsko k SSSR. Trosky města byly srovnány se zemí náhradou za nové cihlové bytové domy. Opraveny byly pouze tři původní domy včetně radnice. Hrad byl během bombardování také těžce poškozen, polovina věže Vysoký Hermann se zřítila. Po válce začala její postupná obnova, věž a další chybějící části hradu byly dostavěny. Původní estonští obyvatelé města byli před příchodem fronty v lednu 1944 Němci vyhnáni. Po válce jim ale nebyl návrat povolen. Rusové tu plánovali postavit továrnu na zpracování uranu. K tomu chtěli v Narvě pouze rusky mluvící obyvatelstvo. Továrna sice nakonec vznikla v nedalekém Sillamae, ke změně osídlovací politiky v Narvě ale nedošlo. Proto jsou dnes obyvatelé města převážně ruské národnosti..