kostel sv. Víta (Pfarrkirche St. Vitus)

K západní fasádě je přistavěna 52 metrů vysoká věž. Vybavení interiéru kostela je barokní. Barokní je také hlavní oltář zobrazující umučení sv. Víta od sochaře Ignáce Lengelachera. Ze severovýchodu přiléhá ke kostelu areál fary s vnitřním nádvořím..

Vzniklo tak městečko obdélníkového půdorysu. Někdy v té době vznikl také špitál a současný kostel v pozdně románském a raně gotickém slohu. Stavba chrámu byla zahájena kolem roku 1240, zřejmě v místě staršího kostelíka, a dokončena byla na konci 13. století. Teprve po roce 1400 byla k západní fasádě přistavěna 52 metrů vysoká osmiboká věž. Zřejmě v té době došlo také k rozšíření fary. V letech 1442 až 1450 zde měl jako pastor působit pozdější papež Pius II. V roce 1466 měl být kostel po neklidných časech opraven. Další pohroma přišla v roce 1564, kdy téměř celé město zničil rozsáhlý požár. Za třicetileté války (1618–1648) celé městečko poničila švédská vojska. Při jeho drancování byl zničen i archiv a s ním i většina záznamů o historii města. V 18. století byl interiér kostela vybaven v barokním slohu a vznikl hlavní portál. V roce 1745 došlo k vysvěcení nového barokního oltáře s umučením sv. Víta od sochaře Ignáce Lengelachera. Poté přibyla barokní kazatelna a varhany. Znaky barokních úprav nese i velký objekt přilehlé fary. V roce 1809 po bitvě u Wagramu strávil na faře v Laa jeden den a jednu noc samotný Napoleon, který také vyplenil celý vinný sklep. Poslední velká rekonstrukce fary i kostela proběhla v letech 1993-1995.