
Stavba má půdorys tvaru latinského kříže. Hlavní loď bez věže je 51 metrů dlouhá a 26,5 metrů široká. K západní fasádě je přistavěna 52 metrů vysoká věž. Vybavení interiéru kostela je barokní. Barokní je také hlavní oltář zobrazující umučení sv. Víta od sochaře Ignáce Lengelachera. Ze severovýchodu přiléhá ke kostelu areál fary s vnitřním nádvořím.
Již v roce 1150 je zde zmiňována vesnice, jejíž součástí měla být i tvrz, fara a románský kostelík. Kolem roku 1190 koupil osadu vévoda Leopold V. Jeho syn Leopold VI. (1175/1176–1230) nechal rozrůstající se osadu opevnit hradbou. Vzniklo tak městečko obdélníkového půdorysu. Někdy v té době vznikl také špitál a současný kostel v pozdně románském a raně gotickém slohu. Stavba chrámu byla zahájena kolem roku 1240, zřejmě v místě staršího kostelíka, a dokončena byla na konci 13. století. Teprve po roce 1400 byla k západní fasádě přistavěna 52 metrů vysoká osmiboká věž. Zřejmě v té době došlo také k rozšíření fary. V letech 1442 až 1450 zde měl jako pastor působit pozdější papež Pius II. V roce 1466 měl být kostel po neklidných časech opraven. Další pohroma přišla v roce 1564, kdy téměř celé město zničil rozsáhlý požár. Za třicetileté války (1618–1648) celé městečko poničila švédská vojska. Při jeho drancování byl… číst dále