vápenka pod Holým kopcem

Vápence bylo třeba k výrobě surového železa, které se tavilo a následně zkujňovalo v blízkosti středověkých kováren-hamrů. V novověku bylo zapotřebí vápna k potřebám rozvíjejícího se stavebnictví a zemědělství. Pravděpodobně v 19. stol. vznikly na jihovýchodním svahu Holého kopce dvě pece na výrobu nehašeného vápna. Dnes už nemůžeme přesně říct, jakou měly podobu a o jaký o druh se jednalo, ale v podstatě zde docházelo k tepelnému rozpadu (při cca 600 °C) vytěženého vápence CaCO3 na CaO+CO2, tedy oxid vápenatý. Pece se nacházejí přímo u žluté turistické trasy vedoucí z Peperka k jezírku Vápenice v blízkosti křižovatky cesty vedoucí od Šlakhamrů k Račínu. Z pece ležící přímo u cesty se dochoval jen kužel o výšce cca 4 m, navíc poničený novodobou asfaltkou, když byla část materiálu snesena a odklizena na druhou stranu cesty pravděpodobně proto, aby zbytky zdiva nepadaly na komunikaci. Druhá pec, ležící asi 40 m nad první, je zachována podstatně lépe. Z dochované části vyzdívky a dna pece můžeme změřit její průměr, který činí cca 5 m. Dále je patrná plošina nad pecí a to, že se pec destruovala směrem do okolí. Na úpatí kužele lze totiž nalézt větší zbytky vyzdívky. V okolí se nacházejí jen malé stopy po lidské činnosti a tak je velmi pravděpodobné, že zde bylo buď povrchové naleziště nebo se vápenec dovážel z lomu u dnešního jezírka Vápenice nebo Hamerských dolinek..