
Okolí Hamrů nad Sázavou je známé těžbou a zpracováním stříbrných a železných rud, vápna a dřevěného uhlí a, i když to nesouvisí s tématem tohoto hesla, také s lámáním žuly. Zatímco stopy po středověké těžbě kovů jsou nám téměř neznámé a o jejich místech se můžeme pouze dohadovat, těžba vápence zanechala v krajině velké terénní deprese. Vápence bylo třeba k výrobě surového železa, které se tavilo a následně zkujňovalo v blízkosti středověkých kováren-hamrů. V novověku bylo zapotřebí vápna k potřebám rozvíjejícího se stavebnictví a zemědělství. Pravděpodobně v 19. stol. vznikly na jihovýchodním svahu Holého kopce dvě pece na výrobu nehašeného vápna. Dnes už nemůžeme přesně říct, jakou měly podobu a o jaký o druh se jednalo, ale v podstatě zde docházelo k tepelnému rozpadu (při cca 600 °C) vytěženého vápence CaCO3 na CaO+CO2, tedy oxid vápenatý. Pece se nacházejí přímo u žluté turistické… číst dále