Turistické cíle v okolí obce Hodonín

Pozdně renesanční campanilla, pravděpodobně z doby kolem roku 1615. Přízemí je z kamene, patra vyzdívána z cihel, z vnitřní strany neomítnutých. Renesanční okna byla v 2. pol. 19. stol. upravena do novogotického oblouku. Bývala zdobena sgrafity, ta se částečně dochovala na zdi do dvora kostela.

Pozdně barokní architektonicky hodnotná boží muka z poloviny 18. století. Sloup Nejsvětější Trojice osazený na zděnou kruhovou základnu ukončenou kamennými bloky. Památkově chráněná.

Zaniklý hrad poprvé zmiňovaný v 1. polovině 11. století. Od poloviny 13. století byl významným centrem královské a později markraběcí vlády na jižní Moravě. Patrně roku 1423 byl dobyt a pobořen husity, od roku 1435 se uvádí jako pustý.

Původně na místě zámku stála tvrz z konce 15. stol. Dnešní, původně barokní zámek, založen za hraběte Erdmana Kryštova Pruskovského polovině 18. stol., byl za hraběte Viléma z Reichenbachu-Losenic pseudogoticky přestavěn v polovině 19. stol.

Původně templářská komenda. Po zrušení řádu v roce 1312 se zde střídali majitelé. V 16. st. upravena na renesanční zámek. V r. 1773 koupil zámek císař Josef ll. a spojil jej s hodonínským panstvím. Dnes je zámek majetkem obce a slouží jako hotel.

Chrám Spasitele byl postaven v roce 1957. Slouží církvi československé husitské. Přístupný při bohoslužbách a v adventním a postním čase.

Jedna z vrcholných realizací architekta Dušana Jurkoviče, kombinující prvky secese s folklórní inspirací. Průčelí zdobeno mozaikami podle M. Aleše, interiéry díly Jožky Úprky a Antoše Frolka. Sídlo Záhorského múzea a Galéria Júliusa Koreszku.

Základní kámen evangelického klasicistního kostela posvětil Ján Klačány 2. června 1787. Dne 18. května 1788 dokončenou stavbu vysvětil Pavel Ježovič. V r. 1888 a 1967 byl kostel s farou opraven.

Pozdně barokní stavba fary s branou z 2. poloviny 18. století. Hlavní obytná budova s dvěma křídly hospodářských budov. Pozdější přestavby, údajně v roce 1870. Památkově chráněná.

Barokně-klasicistní zámeček (kúria) vznikl zřejmě počátkem 19. století, snad přestavbou staršího sídla. V současnosti je nově zrekonstruovaná stavba využívána jako lovecká restaurace.

Původně dva středověké domy byly později stavebně sjednoceny a upraveny v renesančním slohu. V polovině 18. stol. došlo k barokním úpravám. V letech 1783-1801 v kúrii (paláci) žil básník a spisovatel hrabě Józef Gvadányi. V současnosti kúria slouží jako městská knihovna.

Hrad založený asi Břetislavem I. ve 30. let. 11. stol. jako náhrada za velkomoravské Mikulčice. Ve 13. stol. přestavěn v kamennou stavbu. Na poč. 16. stol. renesanční přestavba na zámek. Od konce 18. stol. upraven v tabákovou továrnu, která jej zcela pohltila. R. 1915 zbořeny poslední zbytky hradu.