tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kardašova Řečice
Terénní zbytky tvrziště doloženého r. 1570. Zachovaly se jen val a příkop, které chránily tvrz od severu, kde stávala věž. Město dalo tvrziště osázet stromy a tak byly zachráněny stopy někdejšího opevnění. Tvrz zanikla za husitským válek, kdy byla pobořena. Dodnes se místu říká Hrad.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Bechyně
Původně gotický hrad z poloviny 13.století, založený Přemyslem Otakarem II. V 16. století přestaven do dnešní podoby zachovalého renesančního zámku. v součastnosti slouží jako Muzeum keramiky.
Kamenná boží muka se skládají z různě starých částí. Mladší toskánský sloupek bez krycí desky je barokní ze 17. století. Kaplice má znaky pozdně gotického tvarosloví a je datována do poloviny 16. století. Na vrcholu je kovový křížek, v mělkých nikách obrázky světců. Památkově chráněna od roku 1958.
Hranolová boží muka z konce 18. století. Rozdělena profilovanými římsami na tři části. Ve střední části v průčelí s větší nikou, na bocích a v zadní části mělkými nikami; v současné době jsou prázdné. Jsou kryta stanovou stříškou s taškami esovkami a vrcholící dvojitým železným kovaným křížem.
Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.
Pozdně gotická žulová boží muka, přičítaná rožmberské stavební huti. Pilířek s okosenými hranami je tvořen dvěma částmi s půdorysem téměř pravidelného osmiúhelníku, je postavený na přitesaném rostlém kameni. Masivní kaplice je bez výrazných ozdobných prvků. Boží muka památkově chráněná od roku 1958.
Zděná omítnutá sloupková stavba, jež stojí na rozcestí. Sestává se ze 3 částí: patky (soklu), jen mírně zúžené nejdelší střední části (dříku) a nejširší vrcholové části (hlavice) s obdélnými nikami na všech stranách s malbami světců. Krytá stanovou stříškou s taškami a s vysokým kovaným křížkem.
Mohutná, asi 6 metrů vysoká zděná barokní boží muka na umělém pahorku. Jejich stáří není doloženo, pochází snad z druhé poloviny 17. století či počátku 18. století. Památkově chráněna od roku 1958, pro svou krajinotvornou hodnotu byla v roce 2016 neúspěšně navržena na národní kulturní památku.
Panský rezidenční dvůr z 1. pol. 16. st. založený zřejmě vladyky z Býšova, r. 1672 koupen Schwarzenberky a užíván ještě r. 1751. Dochována obytná budova, později upravená na sýpku, a renesanční zahrada s bosovanou branou a zdí s nárožními věžičkami.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dobšice
Ostrůvek v rybníce s terénními zbytky starší branovické tvrze, založené zřejmě na poč. 14. st. a po r. 1500 nahrazené sídlem v sousedním panském dvoře. Předpokládaná existence jediné věžovité stavby, z níž se na tvrzišti dochovaly malé zbytky zdiva.
První zmínka o tvrzi je z r. 1293 za Štěpána z Březnice. V 16. stol. rozšířena a opevněna. Petr Vok ji připojil k bechyňskému panství. V r. 2002 byla těžce poškozena požárem. Dochovány dvě bašty – hranolová na východě a válcová na jihovýchodě.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Budislav
Gotická tvrz Doudlebských z Doudleb přestavěná v pol. 18. st. na čtyřkřídlý, jednopatrový barokní zámek s věžovitým rizalitem (upravený pozůstatek někdejší věže?) uprostřed jižního průčelí. Zadní trakt je dvoupatrový. Od r. 1954 domov seniorů.