
Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště se rozprostírá na náhorní plošině Krušných hor severně od města Přebuz v nadmořské výšce kolem 900 metrů. Území národních přírodních rezervací jsou ze zákona přístupná jen po schválených značených cestách a komunikacích. Rezervaci Rolavská vrchoviště rozděluje na dvě části silnice z Přebuzi do Nových Hamrů, jejíž těleso je z ní vyňato. Při ní se také nachází bývalá úpravna cínové rudy. Po silnici, která se v zimě neudržuje, je vedena také cyklotrasa. Jižní cíp rezervace poblíž rozcestníku U Velkého močálu protíná v krátkém úseku červená značka z Bublavy do Horní Blatné.
Předmětem ochrany jsou přirozené lesní porosty rašelinných a podmáčených smrčin, společenstva vrchovišť s klečí, horská a podhorská vřesoviště a jedinečná společenstva rostlin a bezobratlých živočichů vázaná na ruiny areálu bývalé úpravny cínové rudy. Území rezervace se nachází u města Přebuz v prostoru mezi zaniklými osadami Rolava a Jelení v blízkosti česko-saské hranice. Rozkládá se v nadmořské výšce 880–950 m. Jedná se o chladnou klimatickou oblast s průměrnou roční teplotou mezi 4–5 °C a ročním úhrnem srážek okolo 1000 mm. Geologické podloží celého území je tvořeno žulami krušnohorského plutonu, které jsou prostoupeny puklinami obsahujícími cínové zrudnění. Toto zrudnění zde bylo předmětem dobývání v 13.–20. století. Mezi nejrozsáhlejší vrchovištní rašeliniště patří lokalita Brumiště, která nalézá se v mělké pánvi východně od Jeřábí hory, lokalita Na číhané jihovýchodně od Jeřábí hory, lokalita Velké jeřábí jezero na hranicích České republiky a Německa a Velký močál, jihovýchodně od bývalé úpravny cínové rudy. Na řadě míst tu probíhala v 19. století až do období před druhou světovou válkou těžba rašeliny, která sloužila jako náhrada za drahé palivové dřevo pro vytápění domácností. Těžbou rašeliny bylo nejvíc narušeno vrchoviště Velké jeřábí jezero. V území nejsou výrazné vrcholy, jedná o ploché nevýrazné kóty. Oblast je pramennou oblastí řeky Rolava, dále zde pramení Slatinný potok, který napájí i dědičná štola cínového dolu, dosud zčásti funkční. Nejvýznamnější vodní nádrží je Rolavský rybník (též Lícha) na Jelením potoce s výskytem vzácných druhů řas. Vrchoviště, horská rašeliniště, jsou chudá na dusík a fosfor a proto zde najdou prostor rostliny, které by jinde v konkurenci ostatních druhů nepřežily. Asi nejvzácnější rostlinou je zde kriticky ohrožená blatnice bahenní, která patří k nejvzácnějším rostlinám v ČR. Dnes přežívá jen v několika jezírkách na lokalitě Velký močál, Velké Jeřábí jezero a v Brumišti. V oblasti roste řada chráněných a ohrožených druhů rostlin. Bohatá je zejména populace rosnatky anglické, rosnatky okrouhlolisté, kyhanky sivolisté, ostřice bažinné nebo šichy černé. Východní část chráněného území hostí jedinou populaci blatnice bahenní v Krušných horách. Z hlediska fauny je významný zbytkový výskyt tetřeva hlušce, relativně početného tetřívka obecného a bohatý výskyt bekasiny otavní. Nachází se zde i populace čolka horského, čolka obecného, zmije obecné a ještěrky živorodé. Unikátní biodiverzita hmyzu je vázaná na ruiny areálu a zbytky staveb bývalé úpravny cínové rudy..