Bublava-kostel
© František Chvalina 06/2018
Kostel v Bublavě je jednolodní obdélná novorománská strohá stavba s presbytářem a sakristií na jižní straně. Do hmoty kostela je včleněna hranolová věž čtvercového půdorysu. Spolu se vstupním průčelím kostela vytváří rizalit s jednoduchým portálem, nad kterým se nachází rozeta. Na každé boční straně je pět velkých, půlkruhově zakončených oken s vitrážemi. Loď je kryta sedlovou střechou se sanktusovou věžičkou. Na vnější stranu kostela byl v roce 1932 umístěn pomník bublavským občanům, padlým v první světové válce. Nese jména 230 padlých. Interiér má mobiliář z doby výstavby kostela. Dodavatelem vnitřního vybavení byl tyrolský řezbář Ferdinand Stuflesser, zakladatel významné rodinné dílny v rakouském St. Ulrichu am Pillersee. Dodal tři oltáře, kazatelnu, sochy sv. Františka z Pauly a sv. Ludmily. Autorem obrazu hlavního oltáře s námětem Nanebevzetí Panny Marie je malíř Josef Kastner. O Vánocích 1889 byl kostel doplněn… číst dále
První návrh na postavení společného kostela pro Bublavu a sousední Stříbrnou (Silberbach) padl r. 1844 ještě za vlády Nostitzů, tedy před zrušením patrimoniální správy. K realizaci stavby však nedošlo. Teprve 31. prosince 1882 se usnesl místní vzdělávací spolek, že bude usilovat o postavení kostela. Byly prováděny sbírky, ale na stavbu kostela se nesešlo dost prostředků, a tak bylo rozhodnuto o postavení kaple, která byla dokončena 15. srpna 1883. Pro 3000 místních katolíků však pouhá kaple nestačila a byl potřeba řádný kostel. Základní kámen k němu byl položen 15. srpna 1886. Stavbou byl tehdy pověřen Emmanuel Gemeinhardt ze sousední Zelené Hory (Grünberg), která je nyní částí Kraslic. Kostel byl vysvěcen 15. srpna 1887 a spadal pod kraslickou farnost. Vlastní farnost měla Bublava jen v letech 1908-2001, pak byla připojena zpět k farnosti kraslické.
|
Přihlášení |
