© Ivo Rozehnal 08/2022
Kostel sv. Isidora v Nových Losinách v podhůří Hrubého Jeseníku je barokní stavbou, jejímž předchůdcem bývala malá zděná kaple z let 1711-1714. Jméno po sv. Isidorovi nese od r. 1722. Protože kaple nestačila kapacitně, byla nejprve rozšířena dřevěnou přístavbou, ale záhy co se stala farním kostelem, v r. 1784 byla přestavěna. Získala podobu zděné stavby s hlavní lodí bez věže. Konečnou podobu získal kostel v letech 1819-1821, kdy byla loď znovu prodloužena a přibyla věž zvonice. Nové zvony byly pořízeny v roce 1924, kdy nahradily zrekvírované válkou. Roku 1924 byl opraven interiér a okna. Bohužel po 2. světové válce kostel velmi zchátral, neboť většina obyvatel byla odsunuta. Záchranné práce nastaly v 60. letech 20. stol., kdy se podařilo stavbu uchránit. Interiér je spíše lidového charakteru. Hlavní a boční oltář i kazatelnu zhotovil stolařský mistr Hans Mück v roce 1832. Součástí areálu kostela je památkově chráněné sousoší Kalvárie z první poloviny 19. století. Samotný kostel je kulturní památkou od roku 1958.
Sv. Isidor z Madridu, zvaný Rolník (asi 1070-1130), pracoval celý život na poli. Při práci mu údajně pomáhali orat dva andělé, jindy zázračně vykopal v době sucha hojnou studnu či z jeho mála zrna se namlelo hodně obilí. Prohlášen byl za svatého papežem Řehořem XV. v roce 1622. Patronát drží nad zemědělci a chrání proti suchu. Jeho kult šířili hlavně jezuité.
