
Kostel je gotickou trojlodní stavbou s bočními kaplemi. Interiér je zaklenut křížovými, žebrovými, hvězdicovými a síťovými klenbami. Hlavní oltář pochází z r. 1754, na něm je umístěn obraz sv. Anny s rodinou od Johanna Clayssense z r. 1701 pocházející ze staršího oltáře. V kapli sv. Anny je oltář z r. 1880 s obrazem od Bernarda Krause. Renesanční kazatelna pochází z roku 1619 a jejím autorem je Jan Grunberger. V Kauffungově kapli se nachází renesanční náhrobky Karla I. Minsterberského (z Poděbrad) a jeho manželky Anny. Autorem náhrobků je Jan Ulryk. Tyto náhrobky se původně nacházely uprostřed kněžiště. Ve stěně kaple je zasazena kamenná renesanční deska Sigmunda Kauffunga von Chlum. Kostelní varhany vyrobil mistr Hans Jakob z Nysy v r. 1731 a v roce 1863 byly renovovány Moritzem Müllerem.
Kostel vznikl snad již krátce po založení města, které se prvně vzpomíná v listině z 10. ledna 1287, kde se uvádí jako civitas Frankenstein. První zmínka o kostele ve Frankensteinu pochází z 27. září 1292, kdy byl filiálním a náležel pod farnost v Sadlně, které dnes tvoří místní součást města. Původní kostel pravděpodobně již v polovině 14. století zničil požár. V roce 1351 se již Frankenstein, v českých textech nazývaný Frankenštejn, stal součástí české koruny a král Karel IV. zde nedlouho poté založil nový gotický farní kostel. Stavba byla dokončena někdy v letech 1413-1415. V tomto období bylo do města přemístěno také sídlo arcibiskupství (děkanství). Již v roce 1428 město i s kostelem vypálili husité. V té době byl farní kostel zasvěcen Blahoslavené Panně Marii. Při přestavbě chrámu zahájené v roce 1444 bylo ke starému kněžišti přistavěno velké trojlodí a dvě boční kaple. Práce byly dokončeny… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.