kostel sv. Hedviky

Hedviku a prince Jindřicha I. uctívající ukřižovaného Krista. Na klenbě lodi je hlavní scéna zobrazující sv. Hedviku krmící chudé. Nad galerií varhan je scéna s výjevem Korunování Matky Boží Nejsvětější Trojicí. Na hlavním oltáři je obraz sv. Hedviky od Karla Müllera z Mnichova. Na barokní kazatelně je reliéfní postava sv. Víta. Jedná se o odkaz na původní patrocinium chrámu. Na severní straně lodi je barokní boční oltář s obrazem Narození Krista a na jižní straně oltář sv. Víta. Mezi vybavení chrámu patří také rokokové varhany přestavěné ve 20. století Karlem Spiegelem z Opole..

Podle legendy byl chrám založen kolem roku 1200 sv. Hedvikou. V listině ze dne 9. listopadu 1240 vydané biskupem Tomášem I. se v Sadlnu uvádí farář Aleksandrz a kostel sv. Víta. Tento záznam je první zmínkou o existenci kostela. Původní chrám zpočátku užívali i obyvatelé z nedalekého Frankenštejnu (Ząbkowice Śląskie) a až do poloviny 14. století sloužil jako farní. Podle Marcina Koblitze, zdejšího kronikáře ze 17. století, byla při demolici starého dřevěného kostela v roce 1447 objevena tabule s nápisem informujícím, že zakladatelkou chrámu byla samotná sv. Hedvika Slezská (1174-1243). Proto měl nový zděný kostel se šindelovou střechou, postavený na místě původní stavby, získat současné patrocinium. V letech 1560-1629 byl stejně jako ostatní okolní kostely protestantský. Roku 1646 byl od kostela císařským dělostřelectvem ostřelován Frankenštejnský hrad obsazený Švédy. Roku 1682 kostel těžce poškodil požár. V roce 1754 byl starý gotický kostel částečně zbořen a pod dohledem mistra Ignatze Hausdorfa barokně přestavěn. Dne 16. října 1756 byl nový chrám slavnostně vysvěcen. Kolem kostela býval v minulosti hřbitov..