
Chrám je stavba obdélného půdorysu tvořená lodí a presbytářem. Vstup vede hrotitým gotickým portálem ze severní strany do nezastřešeného prostoru lodi. Pozdně gotické kněžiště je zaklenuté dvěma poli křížové klenby. V presbytáři se nachází novodobý ikonostas. Ve východním poli jižní stěny presbytáře jsou gotické fresky neúplného pašijového cyklu: Kristus s Annášem, Kristus s Kaifášem a fragment zničené třetí části. Nad nimi je částečně zničené vyobrazení postavy P. Marie a sv. Jana z Ukřížování, Přibíjení na kříž a Cesta na Golgotu. Ve třetí řadě jsou Zmrtvýchvstání, Ukládání do hrobu a fragment Snímání z kříže. Ve čtvrté řadě se dochoval pouze výjev Nanebevstoupení Páně. Všechny malby pocházejí z 3. čtvrtiny 14. století. V západním poli jižní stěny kněžiště je velká freska zobrazující Boj sv. Jiří s drakem. Od jihu k presbytáři přiléhají budovy bývalého špitálu. V současné době se jedná o obytný dům.
Původně farní kostel sv. Jiří se špitálem založili v roce 1319 Johann Secklin a Hermann von Reichenbach. Špitál byl podřízen převorství konventu Křižovníků Božího hrobu v Nise a roku 1320 nadaci schválil vratislavský biskup Jindřich I. z Vrbna. V roce 1538 probošt prodal budovu špitálu městu. Během třicetileté války byl špitál s kostelem vypálen. V 18. století byla přistavěna nová loď. V první polovině 19. století byl kostel několikrát upraven. V té době vznikla také nová budova špitálu sv. Jiří přiléhající ke kostelu z jihu. V roce 1905 byl špitál přemístěn do nové nemocnice sv. Antonína a budova u sv. Jiří poté sloužila jako útulek. V roce 1931 byly při restaurování kostela sv. Jiří nalezeny první gotické fresky. Roku 1965 byl objekt prohlášen kulturní památkou. V letech 1966–1967 byla stavba adaptována pro potřeby pravoslavné liturgie. Při rekonstrukci byla odkryta a zrestaurována velká gotická… číst dále