
Polské město Kamenec (dříve německy Kamenz in Schlesien, polsky Kamieniec Ząbkowicki), ležící v polském Slezsku v Dolnoslezském vojvodství, je známé především svým zámkem a bývalým cisterciáckým klášterem s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Přes areál kláštera prochází modrá turistická trasa Kamieniec Ząbkowicki PKP – Ożary Górne a cyklotrasa ER-8, Europejski Szlak Cysterski, Szlak Czerwony.
Kostel je trojlodní stavba s transeptem (příčnou lodí). Interiér je zaklenut žebrovými křížovými klenbami z doby kolem roku 1400. Délka kostela je 70 m, šířka 20 m, výška 24 m a délka příčné lodi 39 m. 22 m vysoký hlavní oltář z r. 1704 patří k nejvyšším dřevěným oltářům v Polsku. Pochází z dílny Christopha Koenigera z Vratislavi. Oltářní obraz od Michala Willmanna zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie. Nahoře je další oválný obraz od Willmanna vyobrazující Nejsvětější Trojici. Oba byly zhotoveny v r. 1705, krátce před umělcovou smrtí. Obrazy sv. Benedikta a sv. Bernarda na postranní oltáře zhotovil Jan Kryštof Liška. Kazatelna z r. 1708 je dílem Ch. Königera. Z kláštera se dochovaly jen některé budovy. Na klenbě reprezentativního obytného sálu opata se nachází freska s erbem opatství a pohledy na cisterciácké kláštery v Kamenci, Lubuši a ve Vartě (Bardo). V nárožní místnosti se dochovaly historické štukové klenby. Na stěně ve schodišti je kartuše s erbem opatství..
V roce 1290 byla zahájena výstavba gotického kostela a roku 1318 započala stavba gotického klášterního komplexu. Roku 1350 byl dokončen kostel. O rok později se území dostává pod vládu koruny české. V roce 1388 došlo k dokončení hlavních klášterních budov. V prosinci roku 1425 klášter napadli husité a povraždili i mnoho řeholníků. Při dalším husitském útoku o rok později byl klášter vypálen. V roce 1428 husité klášter znovu pobořili. Přeživší řeholníci, kteří uprchli před řáděním husitů, se vrací v roce 1434 a zahajují obnovu opatství. Několik pohrom stihlo klášter roku 1439. Toho roku se opat Křištof stal obětí moru a vzbouřená šlechta zaútočila na klášter, který vyhořel. Kvůli častým útokům dochází k opevnění kláštera hradbami. V roce 1467 během bojů mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad byl klášter poničen. V roce 1524 areál vyhořel. Ve 2. polovině 17. století byl klášter barokně přestavěn, rozšířen a nově opevněn. Vznikl také nový hospodářský dvůr, pekárna a pivovar. Práce vedli opati Augustin Neudeck (1681–1702) a poté Gerhard Woywoda (1702–1732). V roce 1705 byl postaven velký barokní oltář s obrazem Nejsvětější Panny Marie od Michaela Willmanna. Od vysvěcení 23. září 1722 se kostelu kromě Nanebevzetí P. Marie dostalo patrocinium sv. Jakuba staršího. Roku 1810 dochází ke zrušení kláštera. Dne 22. listopadu toho roku 38členný konvent s opatem Placidem Hoffmanem opustil klášter. Část knihovny byla přenesena do Vratislavi, zbytek byl prodán nebo zničen. Dne 9. února 1817 byl kostel i klášter vážně poškozen požárem. Teprve v roce 1900 přešel klášterní kostel do rukou redemptoristů. Během 2. světové války bylo v klášteře a kostele největší skladiště uměleckých děl a archivů v celém Slezsku. Od konce války je cisterciácký kostel farním. V dochovaných objektech kláštera byla zřízena pobočka Státního archivu a v hospodářských budovách je šlechtitelské středisko. V letech 1985-1987 byl prováděn archeologický výzkum, při němž došlo k odhalení základů zaniklých klášterních budov. V roce 2014 proběhla rekonstrukce mostu a soch sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána u kláštera..