bývalé opatství od severozápadu
© Luděk Vláčil 07/2020
Areál památkově chráněných historických budov se skládá z římskokatolického farního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jakuba staršího, kláštera, sýpky, čtyř přístaveb, čtyř hospodářských budov a dvou skleníků. Kostel je trojlodní stavba s transeptem (příčnou lodí). Interiér je zaklenut žebrovými křížovými klenbami z doby kolem roku 1400. Délka kostela je 70 m, šířka 20 m, výška 24 m a délka příčné lodi 39 m. 22 m vysoký hlavní oltář z r. 1704 patří k nejvyšším dřevěným oltářům v Polsku. Pochází z dílny Christopha Koenigera z Vratislavi. Oltářní obraz od Michala Willmanna zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie. Nahoře je další oválný obraz od Willmanna vyobrazující Nejsvětější Trojici. Oba byly zhotoveny v r. 1705, krátce před umělcovou smrtí. Obrazy sv. Benedikta a sv. Bernarda na postranní oltáře zhotovil Jan Kryštof Liška. Kazatelna z r. 1708 je dílem Ch. Königera. Z kláštera se dochovaly jen některé budovy.… číst dále
V roce 1210 založil vratislavský biskup Vavřinec v Kamenci proboštství vratislavského augustiniánského kláštera Panny Marie na Písku. Roku 1246 klášter předal vratislavský biskup Tomáš I. cisterciáckým bratrům z Lubuše. V roce 1290 byla zahájena výstavba gotického kostela a roku 1318 započala stavba gotického klášterního komplexu. Roku 1350 byl dokončen kostel. O rok později se území dostává pod vládu koruny české. V roce 1388 došlo k dokončení hlavních klášterních budov. V prosinci roku 1425 klášter napadli husité a povraždili i mnoho řeholníků. Při dalším husitském útoku o rok později byl klášter vypálen. V roce 1428 husité klášter znovu pobořili. Přeživší řeholníci, kteří uprchli před řáděním husitů, se vrací v roce 1434 a zahajují obnovu opatství. Několik pohrom stihlo klášter roku 1439. Toho roku se opat Křištof stal obětí moru a vzbouřená šlechta zaútočila na klášter, který vyhořel. Kvůli častým útokům… číst dále
|
Přihlášení |
