
Město Ząbkowice Śląskie (německy Frankenstein, česky Frankenštejn) leží v polském Slezsku v Dolnoslezském vojvodství. Město má množství památek, mezi něž patří například kostel sv. Anny, kostel sv. Hedviky, bývalý klášter dominikánů s kostelem Povýšení sv. Kříže, bývalý špitál s chrámem sv. Jiří, městské hradby, novogotická pošta, radnice, Křivá věž a několik panských sídel. Nejvýznamnější sídlem je zřícenina renesančního zámku vzniklého přestavbou původního hradu. Zámek bývá částečně přístupný veřejnosti, ale v současnosti je uzavřen z důvodů rekonstrukce.
Nad hlavním vchodem do nádvoří se na východní straně nachází věž. Nad bránou je erb zakladatele stavby Karla I. Minsterberského (z Poděbrad). Na severovýchodní straně hradeb se nacházela malá kruhová věžička. Nejstarší částí stavby je jižní křídlo s vysokou hranolovou věží. Zdi a věž zámecké brány jsou zakončeny polokruhovou atikou..
První hrad na území Frankensteinu snad založil kolem roku 1290 svídnický kníže Boleslav I. jako hraniční pevnost. Hrad se prvně připomíná v roce 1321. V roce 1335 pevnost odolala obléhání českými vojsky, ale v roce 1351 se již Frankenstein, v českých textech nazývaný Frankenštejn, stal součástí české koruny. V březnu roku 1428 město vypálili husité, ale hrad útoku odolal. V té době ještě nebyly městské hradby s hradem spojeny. V druhé polovině 15. století přešel hrad do držení pánů z Poděbrad. V roce 1467 hrad dobyli povstalci z Vratislavi, Svídnice a Nysy a novým velitelem posádky se stal Ulrich Hans von Hasenburg. Český král Jiří z Poděbrad vyslal proti povstalcům svého syna Viktorína v čele čtyř tisíc žoldnéřů a ještě téhož roku dobyl Frankenstein nazpět. V roce 1489 hrad i město obléhal uherský král Matyáš Korvín, který Frankenstein okupoval až do své smrti v roce 1490. Ve 20. letech 16. století byla zbořena většina opevnění starého hradu. V roce 1524 za Karla I. Minsterberského (z Poděbrad), který je pochován ve zdejším farním kostele sv. Anny, došlo k rozhodnutí zřídit zde hlavní sídlo knížectví. S tímto rozhodnutím souvisela přestavba původně středověké pevnosti na novodobý renesanční zámek. Autorem projektu byl fortifikační stavitel, tehdejší dvorní architekt krále Kazimíra Jagellonského, Benedikt Rejt (Ried). V souvislosti s dalšími politickými a mocenskými událostmi byly stavební práce ve Frankensteinu urychleně dokončeny v roce 1532. Stavba severního křídla tak nebyla nikdy dokončena. Během třicetileté války zámek značně utrpěl zejména při dělostřeleckém obléhání v roce 1646. Ani po válce se nedočkal významnější obnovy a v roce 1728 bylo rozhodnuto o vystěhování zemských úřadů z objektu. Definitivní zkáza přišla v roce 1784, kdy zámek vyhořel. Od té doby byl již zříceninou. Koncem 19. století byly zasypány příkopy, srovnány valy a na místě zahrad vznikl menší park. Na přelomu 19.-20. století zde byly sklady. V meziválečném období, kdy zříceninu vlastnil František von Deym, zde fungovalo regionální muzeum a turistická ubytovna. Po druhé světové válce se Frankenstein stal součástí Polska a byl přejmenován na Ząbkowice Śląskie. V letech 1958-1961 byly provedeny první, drobné záchranné práce. V roce 2013 byly dokončeny sanační práce včetně zajištění koruny východního a jižního křídla a jihovýchodní bašty..