Bedřichův klaus

Fridrichův klaus, Friedrich Klause, Bedřichův klaus, Bedřichova nádrž, Bedřichův splav
Vodní nádrž (klaus) pro regulaci vody na splavování dříví na říčce Bílá. Postavena na přelomu 50. a 60. let 19. stol. Pojmenována podle ol. arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku. R.1958 poničena povodní. Stejně tak v r.1996 a 1997. V r.2005 obnovena.
Hlavní obrázek místa
Bedřichův klaus
v pozadí hájovna, která snad byla postavena zároveň s klausem jako obslužný objekt
© Jan P. Štěpánek 11/2007
Graficke pismenko Nejpřístupnějším a díky tomu také nejznámějším beskydským klausem je tzv. Bedřichův klaus. Říká se mu také Fridrichův klaus či Fridrichův splav. Nese jméno slavného majitele, olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstennberku.V minulosti sloužil pro regulaci vody při plavení dříví pro Frýdlantské železárny.
Nachází se těsně při silnici z Bílé na Horní Bečvu, asi jeden kilometr od kaple na Hlavaté směrem na Bílou.
V letech 2003 až 2005 prošel klaus náročnou rekonstrukcí a návštěvníci opět mohou obdivovat jeho původní vzhled.
Jan P. Štěpánek, 27.11. 2007

    turistické

    Pojem "klaus"
    Klausy byly menší vodní nádrže a přepážky na horských potocích a říčkách hluboko v horách, které sloužily k regulaci vody při splavování palivového dříví pro železárny ve Frýdlantě, Bašce či Lískovci u Frýdku.
    Jan P. Štěpánek, 27.11. 2007

    historie

    Bedřichův klaus byl pojmenován po landkraběti a olomouckém arcibiskupu kardinálu Bedřichovi (Fridrichovi) z Füstenberka, který zdejší pozemky vlastnil. Objekt samotný vznikl patrně v padesátých či šedesátých letech 19. století, před první velkou odbytovou krizí, která frýdlantské železárny postihla v letech 1863 – 65. Splávka dřeva v úseku pod Bedřichovým (Fridrichovým) klausem probíhala v rozmezí let 1860 – 1910, respektive i po tomto datu.

    Jan P. Štěpánek podle Mgr. Jaromír Polášek: Plavení dřeva a zaniklé výrobní objekty v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd, 2002 - 2006, 27.11. 2007

    popis

    Popis Bedřichova klausu
    Fridrichův klaus je situován do plochého údolí říčky Bílé (Ostravice), asi 2,1 až 2,3 km po proudu od pramene na Hlavaté. Původní hráz klausu byla postavena z otesaných pískových kvádrů, které byly v líci pečlivě opracovány a v řádkovém uložení zajištěny kovanými železnými kleštinami – sponami. Jádro hráze naproti tomu bylo sestaveno z méně pečlivě opracovaných kvádrů godulského pískovce. Donedávna se dochovalo výpustní zařízení, zhotovené z

    Jan P. Štěpánek podle Mgr. Jaromír Polášek: Plavení dřeva a zaniklé výrobní objekty v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd, 2002 - 2006, 27.11. 2007
    Technické parametry Bedřichova klausu
    Technické parametry: délka hráze L = 41,5 m, výška hráze h = 4,95 m, šířka v koruně š = 2,00 m, objem nádrže ovladatelný Vn = 2 400 m3 (Hn = 3,7 m) objem maximální Vmax = 4 500 m3 (hmax = 4,85 m), kapacita bezpečnostního přepadu při Q100 = 12,00 m3s-1.3
    Mgr. Jaromír Polášek: Plavení dřeva a zaniklé výrobní objekty v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd, 2002 - 2006, 27.11. 2007

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec

    Shocart turistické 1:50 000

    Turistické mapy Shocart 1:50 000.

    Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

    Nová edice přehledných turistických map 1:50 000 z Kartografie Praha.
    technická památka
    zachovalý
    volně přístupno
    Česká republika
    Moravskoslezský kraj
     Frýdek-Místek  (FM)
    Bílá