© Dominik 05/2024
Nejstarší hradní jádro sídla v Bytči bylo dle všeho tvořeno masivní kamennou hranolovou obytnou věží, která tvořila zároveň hlavní opěrný bod hradu. Byla přístupná po mostě přes příkop z jižní strany. V další stavební fázi se v 15. století na severní straně k věži připojilo čtvercové nádvoří s palácovými i provozními budovami a s kaplí. Na tento komplex na severu navazovalo předhradí s velkou, šikmo postavenou věží, jež se vypínala přímo na skalnatém ostrohu nad řekou. Vnitřní hrad byl v další fázi rozšířen o nový dvoupatrový palác vysunutý z obvodu na východ, na samý okraj hradního bradla, nad řeku Váh. Velkou přeměnu prodělala Bytča ve 2. polovině 16. století, kdy byl starší gotický hrad hmotově scelen do formy pravidelného čtyřkřídlého kastelu (opevněnému zámku italského typu) s vysokou štíhlou vstupní věží, čtveřicí nárožních bašt (věžic) a doposud stojící starou věží. Bytča splňovala nejen vysoké požadavky na… číst dále
Původ feudálního sídla v Bytči je třeba hledat ve 13. století, kdy zde byl vystavěn menší hrad skládající se z obytné věže a dvorce tvořícího ekonomické a hospodářské zázemí. Hrad patřil nitranskému biskupovi, který mnohdy uděloval Bytču v léno nižším feudálům, jako například v pozdější době rodu Kostkovců. V r. 1563 získal hrady a panství v Hričově a Bytči za 17 000 zlatých známý uherský feudál František Thurzo, zakladatel bytčansko – oravské větve rodu, který zbohatl především podnikáním v těžbě a výrobě mědi. Ten nechal v letech 1571 – 74 na místě středověkého hradu vybudovat na svou dobu moderní nový zámek. Díky svým zahraničním kontaktům mohl projekt velkolepé renesanční přestavby vytvořit milánský stavitel Jan Kilián de Syroth. Tento architekt je také zvěčněn na fresce v přízemí na kruhovém. Celá stavba renes. zámku byla hotova za neuvěřitelné čtyři léta. O začátku stavby v roce 1571 nás informuje… číst dále
|
Přihlášení |
