Vejdova lípa

Druhá nejstarší, která stávala jižně od osamělého statku a později hájovny, byla zničena vichřicí v 70. letech minulého století. Oba stromy byly chráněny již ve 40. letech 20. století. Nynější status památného stromu pochází z roku 1997. Vejdova lípa je podle registru památných stromů lípou velkolistou. Její udávaná výška je asi 25 metrů a obvod kmene změřený v roce 2009 činil 1305 cm. Její věk je odhadován na 850-900 let. Strom je s ohledem na věk ve velmi dobrém stavu. Původní kmen uzavírá rozměrnou dutinu shora krytou stříškou. Otvor do dutiny je částečně překryt a ponechán je pouze průchod. Z nízkého kmene se rozrůstá široká vitální koruna. Podle zápisu z místní školní knihy z konce 19. století ještě nebyla dutina otevřená a strom měl v obvodu 11 metrů. K otevření pravděpodobně došlo vylomením části srostlice mezi lety 1880 a 1907. Lípa byla odborně ošetřena roku 1977. Došlo na průřez koruny, vyčištění dutin, konzervaci skalicí modrou a zakrytí šindelovým krytem. Koruna byla stažena ocelovými lany. V roce 1992 musela být odstraněna jedna z větví, roku 1999 došlo na prořez koruny, instalaci vazeb, konzervaci dutiny, opravu stříšky a ošetření odumřelých míst. V roce 2008 byl proveden zdravotní a redukční řez koruny. První historická zmínka o obci Pastviny se datuje do r. 1514, takže je téměř jisté, že lípy tu stály již při založení vesnice. Po roce 1200 stával na místě současné hájovny č. p. 21 srub, který užívali pasáci vrchnosti ze Žampachu. Lípy údajně označovaly roh ohrady pro dobytek. Vejdovy lípy získaly své přízvisko podle přezdívky jednoho z bývalých majitelů statku, pana Dolečka. Ten se mezi sousedy proslavil větou „Kdypak já na ten kopec vejda?“, kterou údajně pronášel při návratu z dolní hospody domů. Po „Vejdovi“ pak byl pojmenován původní selský dvůr, lípy a později i hájovna, která roku 1872 nahradila statek. Podle pověsti do lípy kdysi zapadl pasáček, ze kterého byla po mnoha letech nalezena pouze kostra. Kolem půlnoci bylo prý z lípy slyšet sténání a ve větvích se objevovalo světlo. Strašení zřejmě ustalo, když se kmen počátkem 20. století otevřel. V těchto místech prý působil i loupežník Ledříček, který si ukryl své poklady ve stráni pod lípou a v nedalekém lese Sekyří. Do dutiny stromu se podle dobového hlášení četnické stanice pohodlně vejde stůl a čtyři židle. Dočasně byla využívána i jako skladiště hospodářského nářadí. Vejdově lípě byl věnován také prostor v televizním pořadu Paměť stromů..