Hrad Hodonín, Hodonín

Hrad založený asi Břetislavem I. ve 30. let. 11. stol. jako náhrada za velkomoravské Mikulčice. Ve 13. stol. přestavěn v kamennou stavbu. Na poč. 16. stol. renesanční přestavba na zámek. Od konce 18. stol. upraven v tabákovou továrnu, která jej zcela pohltila. R. 1915 zbořeny poslední zbytky hradu.

nároží hradu s nakoso vystupující bývalou věžící, vstupní severní křídlo (vlevo) a západní křídlo (vpravo) na počátku 20. století před demolicí

© Archiv města Hodonína

kromné pozůstatky kdysi významného pohraničního hradu Českého království, skryté v suterénech mladší tabákové továrny v jižní části města Hodonína, na západní straně Bratislavské ulice, na břehu starého koryta řeky Moravy. Zeměpanský hrad v těchto místech stával již od 30. let 11. století jako náhrada za velkomoravské hradisko v Mikulčicích. Postupně se přeměnil v mohutnou gotickou pevnost přestavěnou renesančně i barokně v poměrně pohodlný zámek. Od 18. století však ztrácel na významu, až byl začleněn do areálu vzniklé tabákové továrny, která jeho budovy postupně pohltila. V roce 1915 byly zbořeny poslední nadzemní zděné pozůstatky budov hradu ...

historie

Hodonínský hrad měl dle historiků nahradit starší zanikající velkomoravské centrum v Mikulčicích. Tehdy to však bylo jen hradiště, pevnost ze dřeva a hlíny. Měl patřit do tzv. břetislavské soustavy hradů z 30. let 11. století, ze kterých se později vyvinula přemyslovská hradská správa. První věrohodná zpráva o existenci hradu pochází z roku 1169 zmiňující kastelána jménem Tvrdiš. V kamenný hrad byl Hodonín přestavěn až ve 13. století, snad za

Jan P. Štěpánek, dle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri 2007 a dle K. Kuča: Města a městečka, Libri 1997, 18.1. 2015

popis

Hodonínský hrad byl založen na nepravidelně oválném půdorysu, vymezeném na severní, západní a jižní straně rameny řeky Moravy. Jedinou volnou přístupovou stranu od východu přeťal oblouk vodního příkopu. Podél této strany pak procházela stará cesta do Uher. Vlastní jádro hradu tvořil nepravidelný lichoběžník (cca 62 x 47 m) pozdně středověké stavby s obvodovou zástavbou. Jeho místy přes 2 m silnou obvodovou hradbu však můžeme vročit do rané

Jan P. Štěpánek, dle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri 2007, 18.1. 2015