
Kostel je trojlodní stavbou stojící ve svahu uprostřed čtvercového náměstí. Západní průčelí představuje 54 m vysoká hranolová věž s polygonální nadstavbou. Je korunována barokní přilbou a dvěma věžními báněmi. Přístupná je malým vchodem v jižní stěně. Osvětlení věže zajišťují malá okénka se segmentovými záklenky a velká okna s polokruhovým zakončením v horním patře. Kostelní loď je zaklenuta valeně se štukovým zrcadlem. K severní a jižní straně lodi přiléhají přízemní předsíně čtvercového půdorysu s odsazenými zaoblenými nárožími. Ty byly přistavěny po požáru z roku 1732. Na střeše se nachází oktogonální barokní sanktusník. V západní zdi byl umístěn původní hlavní vstup do kostela. Dodnes je patrný uvnitř podvěží. Zazděn byl zřejmě až ve 2. polovině 19. století. Sakristie s oratoří jsou vkomponovány do sceleného korpusu stavby, takže zvnějšku nejsou patrné. Presbytář zaklenutý valenou klenbou odděluje od lodi barokní… číst dále
Podrobným bádáním bylo zjištěno, že první renesanční kostel byl postaven v Andělské Hoře roku 1579. Farní kostel Narození P. Marie byl postaven v letech 1638 až 1655. Z původního kostela pochází věž, tedy nejstarší část kostela. Renovován byl roku 1717, ale v roce 1732 ho silně zasáhl mohutný požár. Zanedlouho jej opravili a nově vysvětili roku 1734. Kostel pak opětovně opravovali v polovině 19. století. Ve věži se nacházely tři zvony. Ty padly za oběť sběru kovů za I. světové války. Po válce byly nahrazeny novými zvony, ale i ty musely být zrekvírovány za II. světové války. Poslední zvony byly na věž usazeny v roce 2004.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.